Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

Novorenesanční dům U Bílého lva postaven v roce 1898 podle návrhu Aloise Samohrda. Velký nárožní několikapatrový dům se štíty a věží v nároží. Dům zdobí na fasádě vlastenecké malby od pražských malířů L. Nováka a F. Záhorského. Zděná, třípatrová, novorenesanční budova. Památkově chráněna od r. 1967.

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Evangelický kostel pocházející z roku 1885 je vystavěn v pseudorománském slohu se čtyřbokou věží, zapuštěnými sloupy a trojúhelníkovým štítem v průčelí.

Výjimečně dochovaný toleranční kostel, postavený ve stylu selského baroka roku 1789. Sloužil obnovené evangelické obci, vzhledem k osobě prvního kazatele silně ovlivněn soudobými uherskými zvyklostmi. Obklopen bývalým hřbitovem, nedaleko fara.

Areálu sestává z fary, stodoly a ohradní zdi. Jádrem je patrová omítnutá budova obdélného půdorysu s mansardovou střechou. Barokní komplex z 18. stol. Okolo areálu dřevěný plůtek z červených cihel, na západní straně vyšší kamenná zeď. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Areál fary barokního původu s mladšími stavebními úpravami. Faru tvoří zděná patrová farní budova obdélného půdorysu, zděné přízemní hospodářské stavení a ohradní zeď s bránou a brankou. Vsazen oválný znak s velmi špatně čitelným kamenným erbem Prahy. Areál památkově chráněn od r. 1966.

Fara je barokní soubor staveb dochovaný v původním stavu. Areál tvoří budova fary, chlévy, zděná brána, špýchar s kůlnou a stodola. Areál fary vymezuje ohradní zeď. Stále využíváno k farním účelům. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Fara v Minicích uváděna od r. 1352. Současná stavba byla roku 1826 vystavěna v klasicistním slohu na místě původní zchátralé budovy. Je na seznamu kulturních památek ČR. V l. 1832-46 zde působil farář Jan Valerián Jirsík, pozdější českobudějovický biskup. Před několika lety částečně rekonstruována.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Z hlediska obrany nevýhodná poloha města byla důvodem výstavby městské hlásky, ze které bylo možno obhlédnout široké okolí zejména směrem na západ. Věž v jádru pochází z 15. století, současný vzhled po požáru z roku 1665. V letních měsících přístupná.

Lovecký zámeček postavený r. 1696 Heřmanem Jakubem Černínem z Chudenic byl v letech 1713 – 1720 přestavěn na výstavné barokní sídlo a později dále upravován. Sňatkem přešel do majetku Lobkoviců a patřil jim do r. 1948. Hodnotné rokokové interiéry.