Turistické cíle v okolí obce Zlosyň

Hranolová, asi 4 m vysoká boží muka se sochou Panny Marie Immaculaty na vrcholu stojí u turistického odpočívadla při červeně značené bývalé poutní cestě od jezuitské rezidence v Tuchoměřicích ke kapli sv. Kříže v Číčovicích. Vznikla v letech 1711-1712, po celkové opravě požehnána v září 2020.

Barokní boží muka z let 1711-1712 byla obnovena péčí obce Číčovice v letech 2013-2014. Socha sv. Salvátora (Spasitele), která stávala na jejich vrcholu, se však do současnosti nedochovala. Trvají však snahy o její obnovu. Stavbička je označována také jako podstavec sochy sv. Salvátora.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Původní gotickou tvrz Birkovi přestavěli r. 1652 na dnes zchátralý renesanční zámek s kaplí a se zbytky gotického zdiva . R. 1661 jej postoupili rektorovi jezuitské koleje. Barokní úpravy jsou z let 1721-3, novorenesanční ze 70.-80. let 19. st.

Hradiště Budeč bylo osídleno již v době bronzové ale v dějinách českého státu sehrálo hlavní úlohu v 9. a 10. století kdy zde měl být vyučován kníže Václav. Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší dosud stojící sakrální stavbou na našem území.

Škola postavena v letech 1891-1894 v novorenesančním slohu. Zděná budova obdélného půdorysu. Jednopatrový objekt s nízkou valbovou střechou. Bohatě architektonicky členěné průčelí. Hodnotná novorenesanční stavba. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1992.

Odlita byla podle busty zhotovené v letech 1904–1905 akademickým sochařem Ladislavem Šalounem. Busta Antonína Dvořáka stojí na kamenném podstavci z leštěné žuly vysokém 170 cm. Před budovu gymnázia postavena v roce 1958 péčí SRPŠ.

Julius Grégr se narodil roku 1831. Proslavil se jako zakladatel a majitel nejznámějších českých novin 19. stol., Národních listů. Roku 1893 zakoupil mlýn v Máslovicích. V něm roku 1896 zemřel. Jeho mlýn po přestavbách nyní slouží jako Výzkumný ústav včelařský.

Pomník V. Beneše Třebízského vznikl r. 1898. Sestává ze stupňovitého soklu, pilířového podstavce ze žuly a busty z bronzu. Pomník vznikl z iniciativy Spolku Třebízský. Busta dílem Ladislava Šalouna. Pomník zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Zámek vystav. v l. 1699–1705 na obj. A.M.F.Toskánské (stavitel J. Klingenleitner). Vrcholně barokní úpravy provedli v l. 1747–1754 F. Keymel a K. I. Dienzenhofer. V l. 1814–1816 přistav. klasicistní křídla. R. 1805 postoupen Ferdinandovi Habsburskému, r. 1847 Ferdinandovi V. R. 1918 zestátněn.

Hrad z 2. poloviny 15. století. Roku 1632 vypálen a vydrancován. V 17. století se z něj stala zřícenina. Dnes dochovány pouze nečetné zbytky roztroušené v zástavbě

Po přesunu tělocvičné činnosti v průběhu r. 1920 přeměněn na biograf Sokol. Zahájení provozu kina 1. května. Za bombardování 22. března 1945 část kina poškozena. V r. 1949 kino znárodněno a přejmenováno na kino Střed. R. 1994 budovu dostal opět Sokol. V současnosti v budově sídlí kasino.