Turistické cíle v okolí obce Záboří

Roku 1786 vystavěn pozdně barokní evangelický kostel. V roce 1865 přistavěna v průčelí věž. V 50. letech 20. století přestal být využíván a začal chátrat. V 90. letech 20. století získala kostel obec a postupně započala rekonstrukce.

Kostel reformované evangelické církve byl vystavěn v letech 1785 – 1786 v pozdně barokním stylu. Obnoven r. 1816. Roku 1864 byla přistavěna věž v pseudorománském stylu, historizujícími úpravami prošlo i průčelí. Budova kostela slouží od r. 1987 jako depozitář Regionálního muzea v Mělníku.

Kostel Českobratrské církve evangelické ve funkcionalistickém stylu byl postaven v l. 1935 - 1936 podle návrhu arch. Františka Švihálka. Objekt se skládá ze tří odlišných částí: obdélné budovy chrámu, hranol. věže a půlkruhového kolumbária. U kostela je bronzová busta J. A. Komenského.

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Fara je barokní soubor staveb dochovaný v původním stavu. Areál tvoří budova fary, chlévy, zděná brána, špýchar s kůlnou a stodola. Areál fary vymezuje ohradní zeď. Stále využíváno k farním účelům. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Služská fara postavena r. 1780 v pozdně barokním stylu. Patrová budova s mansardovou střechou. V lisenami členěném průčelí pravoúhlý kamenný portál s omítkovými volutami po stranách, patro odděleno kordonovou římsou. Nyní fara zrušena a prodána soukromému majiteli.

Areálu sestává z fary, stodoly a ohradní zdi. Jádrem je patrová omítnutá budova obdélného půdorysu s mansardovou střechou. Barokní komplex z 18. stol. Okolo areálu dřevěný plůtek z červených cihel, na západní straně vyšší kamenná zeď. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Areál fary barokního původu s mladšími stavebními úpravami. Faru tvoří zděná patrová farní budova obdélného půdorysu, zděné přízemní hospodářské stavení a ohradní zeď s bránou a brankou. Vsazen oválný znak s velmi špatně čitelným kamenným erbem Prahy. Areál památkově chráněn od r. 1966.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Hrad existoval na přelomu 14. a 15. století, roku 1420 připomínán jako sídlo Hrzánů z Harasova. Ze staveb dochovány některé sklepy vytesané ve skále.

Po r.1547 v domě nad obcí byl byt fořtmistra. Z příkazu Rudolfa II. přestavěn r.1582 na lovecký zámeček. R.1651 je však uváděn jako pustý. R.1725 zde zřízena sýpka a r.1882 přestavěna na hájovnu. Pak sloužil mnoha různým organizacím.