Turistické cíle v okolí obce Zahájí

Vesnická památková rezervace Žďár chrání soubor převážně roubených domů z 18. a 19. století. Kromě velkého statku čp. 3 s kamennou branou se jedná zejména o domy v hluboké skalní strži mezi návsí a dolní částí vsi.

Pozůstatky labského zdymadla z roku 1911, postaveného firmou Lanna. Roku 1974 nahrazeno prohrábkou dna a novým stupněm Obříství, od té doby bývalá komora slouží jako útočiště lodí. Po roce 1990 se zde rozvinulo podnikání v opravách lodí a automobilů.

Labský vodní stupeň, postavený v letech 1914–32 podle projektu arch. Františka Roitha. Nahradil původní pevný jez, který zhoršoval důsledky povodní v Mlékojedech, Lobkovicích a Kozlech. Součástí díla jsou i odvodňovací stoky z okolní nivy.

Pozůstatky jednoho z prvních moderních vodních děl na středním Labi – postaveno v letech 1908–11, fungovalo do roku 1974. Komora o rozměrech 73 x 11 m umožnila plavbu lodí o nosnosti až 800 t. Dochovány chátrající jezové pilíře podle návrhu Pavla Janáka a části jezové technologie.

Most na trati Turnov - Kralupy nad Vlt. z ocelových příhradových konstrukcí na kamenných pilířích v korytě a opěrách na březích. V provozu od r. 1865, 28. 7. 1866 vyhozen do povětří, aby bylo zabráněno dopravě pruských vojenských transportů. Dnešní konstrukce pochází z počátku 90. let 20. století.

Židovský hřbitov v obci Písková Lhota se nachází na severním úpatí svahu pod zříceninou Hrádku nad Zámostím. Dochovalo se zde okolo 130 náhrobních kamenů z let 1732–1901.

Značně zpustlý hřbitov z 18. století. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století, nejmladší z roku 1886. Hřbitovní zeď ani márnice se nedochovaly.

Židovský hřbitov byl v mělnickém Podolí založen roku 1878. Pohřbívalo se na něm do II. světové války. Po ní se původní obřadní síň na jihozápadní straně dostala do soukromých rukou (dnes pekařství) a hřbitov s cca 130 dochovanými náhrobky byl tak odříznut od veřejných komunikací.

Zbytky středověkého skalního hrádku neznámého jména i historie; mohlo by se např. jednat o sídlo jednoho z bezdězských manů. Zachována skalní světnička, šachta vstupního objektu, draže a zřejmě mladší schodiště.

Pozoruhodnou dřevěnou zvonici vedle kostela v Sudoměři postavil tesař Jan Wolf z dubového dřeva bez použití kovových hřebů r. 1616. Konstrukce je dosud původní, jen šindelová krytina byla vyměněna v letech 1933 a 1967. Dva ze tří historických zvonů byly zrekvírovány za 1. světové války.

Samostatně stojící dřevěná zvonice ze 16. století u kostela sv. Jakuba Většího v Libiši. Jsou zde dva zvony – větší zvon je z roku 1549, menší z druhé poloviny 15. století.

Zvonice pocházející z poloviny 16. století. Dřevěná část vzpěradlové konstrukce umístěna na zděném přízemí. V užším zvonovém patře umístěny původně tři zvony.