Turistické cíle v okolí obce Medonosy

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Objekt vodárny (vodárenské čerpací stanice) byl postaven v r. 1902 na vodovodu, který zásoboval Litoměřice vodou. Budova stanice od 70. let minulého století chátrala. V roce 2002 až 2003 byla kompletně rekonstruována a je v ní vytvořena expozice o historii vodárenství.

Rozhledna na nejvyšší hoře Houseckých vrchů na Kokořínsku u Mělníka, vystavěná v nadmořské výšce 508 m n. m. v roce 1999. V roce 2002 vyhlášena nejkrásnější rozhlednou v ČR.

Hrad či tvrz podle nálezů z poloviny 14. stol. Poprvé zmíněn r. 1402, r. 1543 již zaniklý. Dochovány nepatrné zbytky zdí, příkopu a prohlubeň po hlavní budově. Jako Vřísek byl dosud chybně označován zámeček u Holan, původním jménem zřejmě Vítkovec.

Rozhledna se nachází na stejnomenném vrcholu Čarták 952,7 m n.m. na hřebeni Vsetínských vrchů v blízkosti chaty a lyžařského areálu Třeštík. Z rozhledny se nabízí krásné výhledy na hřebeny MS Beskyd, Javorníků a slovenských hor.

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Vesnická památková rezervace Žďár chrání soubor převážně roubených domů z 18. a 19. století. Kromě velkého statku čp. 3 s kamennou branou se jedná zejména o domy v hluboké skalní strži mezi návsí a dolní částí vsi.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Značně zpustlý hřbitov z 18. století. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století, nejmladší z roku 1886. Hřbitovní zeď ani márnice se nedochovaly.

Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.

Židovský hřbitov byl v mělnickém Podolí založen roku 1878. Pohřbívalo se na něm do II. světové války. Po ní se původní obřadní síň na jihozápadní straně dostala do soukromých rukou (dnes pekařství) a hřbitov s cca 130 dochovanými náhrobky byl tak odříznut od veřejných komunikací.