Turistické cíle v okolí obce Kostelec nad Labem

Židovský hřbitov byl v mělnickém Podolí založen roku 1878. Pohřbívalo se na něm do II. světové války. Po ní se původní obřadní síň na jihozápadní straně dostala do soukromých rukou (dnes pekařství) a hřbitov s cca 130 dochovanými náhrobky byl tak odříznut od veřejných komunikací.

Hřbitov byl založen v roce 1594, náhrobky ale pochází až z druhé poloviny 19. století (dochováno cca 300 stél). Hřbitov byl zarostlý náletovými křovinami a stromy, byl zcela neprostupný. Po roce 200 rekonstruován. Vybudována nová vstupní brána.

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Významný hřbitov založený v třetí čtvrtině 16. století a používaný až do roku 1946. Zachovala se na něm řada renesančních a barokních náhrobků. Současná podoba obřadní síně z 18. století, sloužící jako vchod, muzeum a byt správce je z roku 1848.

Menhir byl vztyčen v období 5-4 tisíce let př.n.l., pravděpodobně byl součástí dolmenu (stolu). Do 60. let 20. stol. stál osaměle na vyvýšeném místě, poté byl obestavěn domy. Vedle menhiru stojí ještě jedna „noha“ stolu, zbytek nebyl nalezen. Staří Keltové těmto kamenům přisuzovali magickou moc.

Výstavba ZOO byla zahájena r. 1926, r. 1931 byla otevřena pro veřejnost. Postupně byla vybudována rozsáhlá ZOO s řadou velkých pavilonů. ZOO je velmi úspěšná v odchovu mnoha druhů zvířat. R. 2002 byla silně poničena povodní. Při opravách bylo vybudováno mnoho nových moderních staveb a expozic.

Zelčín je malý zoopark (ovce romanovské, makak rhesus, kozy kamerunské, emu hnědý, fretky, atd.) s možností projížděk na koni (i hipoterapie). Nachází se na umělém ostrově mezi Vltavou, Labem a Vraňansko-hořínským kanálem 6 km od Mělníka. Pořádají se zde různé akce i dětské letní tábory se zvířaty.

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Původně márnice z r. 1832 na místním hřbitově. Jednopatrová hranolová stavba se čtyřmi okny. Portál zvonice pravoúhlý, kamenný. Na vrcholu zvonice dvojramenný železný kříž. Ve zvonici původně tři zvony, dochován renesanční z r. 1546 a dvakrát přelitý barokní z r. 1758, nejmenší byl ukraden.

Mohutná zvonice na obdélném půdorysu vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 15. stol. V průběhu 16. století získala atikové ukončení, v českých zemích jen zřídka užívané. Od požáru 1677 zřícenina, dosud s pozůstatky sgrafitové omítky.

Původní kaple sv. Floriána přestavěna v barokním stylu v roce 1696. Přízemí třípatrové zvonice je tedy původní kaple. Ve zvonici jsou umístěny tři původní zvony, pocházející z let 1492, 1507 a 1575.

Samostatně stojící zvonice ve stylu italských campanil byla postavena na hřbitově u kostela sv. Petra, vysvěcena roku 1598. V roce 1680 vyhořela, požár roztavilo zvony a zničil i přilehlou kostnici. Novogotická podoba věže je dílem architekta J. Mockera a pochází z přestavby v letech 1875 – 1885.