Turistické cíle v okolí obce Jiřice

Dvůr, kde se zpracovávalo (lisovalo) víno z okolních vinic. Doba vzniku nebo počáteční historie lisu není známá. Prvně zmiň. r. 1757, kdy k Mělníku dorazily rabující regimenty pruské armády, které (nenaleznouce zásoby vína) dvůr vypálily. Do dnešní podoby byl lis přestavěn ve 20. letech 20. stol.

Pískovcový Valdštejnův sloup z r. 1629 připomíná vydláždění cesty od Vltavy v Troji ke Kobylisům, v té době využívané císařským dvorem. Sloup je asi 5,5 m vysoký, na hlavici s barokními spirálami je koule, na podstavci ošumělé erby. Nachází se v soukromé zahradě, dostupný po dohodě s majitelem.

Zaniklá ves Velenec ležela mezi obcemi Veleň a Sluhy severovýchodně od Prahy, zřejmě v blízkosti Mratínského potoka. Je doložena mezi lety 1318 a 1593. Tvrz doložena od r. 1425. Ves i tvrz zanikly v průběhu 16. stol. prakticky beze stop.

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.

Pseudogotická Vila Karola mělnického okresního tajemníka Františka Vinklera. Postavená v romantickém stylu anglické gotiky. R. 1876 postaven dům čp. 41, o deset let později ve stejném slohu vystavěn dům čp. 40 a oba propojeny. Stavbu provedl podle projektu A. Filcíka mělnický stavitel D. Klusáček.

Vilu v Bubenči si v letech 1929–1930 nechala postavit Marianne Gellertová, dcera Julia Petschka. Eklektickou stavbu navrhl Max Spielmann. Po působení čínského velvyslanectví a následné rekonstrukci se vila v roce 2022 stala sídlem Muzea literatury.

Památkově chráněná novorenesanční vila vznikla v l. 1889–1890 dle návrhu Rudolfa Koukoly pro Marii Knoblochovou. V l. 1919–1920 zde pobýval francouzský generál Maurice Pellé. Upravena r. 1932 firmou Matěje Blechy. Vila se sgrafitovou výzdobou, portikem a zahradou slouží kulturním a výstavním účelům.

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.

Opevněné sídliště nebo hradiště stávalo na pískovcové ostrožně. Bylo osídleno od mladší doby kamenné až do doby halštatské. Od východu bylo chráněno příkopem. Ostrožna je z pískovce a její většina je dnes odtěžena a mnoho z ní nezbylo.

Vinořské hradiště bylo pravděpodobně vybudováno v 11. a 12. století na cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Povrchový sběr odhalil keramiku z této doby, ale také halštatskou keramiku. Hradiště tvořily dvě nestejně velké části s vlastním opevněním.

Vodárenská věž o výšce 45 m stojí v areálu psychiatrické nemocnice. Autorem vodojemu je arch. Václav Roštlapil. Od r. 1908 zásobuje věž areál pitnou vodou. R. 1972 byl vodojem po napojení ústavu na veřejný vodovod odstaven. R. 1996 provedena oprava fasády věže.

Poměrně nízká hranolová věž, postavená severně od zámku v Obříství, jehož zásobování vodou zajišťovala zřejmě do provedení labské regulace počátkem 20. stol. Absence slohových znaků neumožňuje její datování, nezmiňuje ji žádná relevantní literatura.