Turistické cíle v okolí obce Neratovice

Zámek postaven počátkem 17. století Václavem Pětipeským z Chyš. R.1666 opraven. Přestavěn za Kristiána Clam-Gallase. Roku 1847 Josef Trautmannsdorf upravil zámek jako letní sídlo. V majetku Trautmannsdorfů až do roku 1926.

Tvrz asi z přelomu 14. a 15. stol. za husitství zanikla. Novou renes. tvrz založil v letech 1556–1563 Jan Sekerka. Po r. 1623 zpustla, r. 1680 se uvádí jako rozbořená. Jezuity byla přestavěna na barokní trojkřídlý zámek a podobu již nezměnila. Nyní v soukromém vlastnictví a rekonstrukci.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.

Jedno z hlavních převodových kol elektrárenského turbogenerátoru se šípovým ozubením "Citroen". Pochází z miřejovické vodní elektrárny. Výrobcem turbíny byla firma Českomoravská Kolben. Nachází se pod lávkou na levém břehu Vltavy.

Zde měla proběhnout rozhodující bitva Lucké války a padnout bájný Tyr. Mohyla vystavena řadě terénních zásahů od lámání kamene až po archeologický výzkum. Patrně vybudována ve starší době železné. Je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní zámek byl postaven na místě tvrze doložené k r. 1440., o níž je poslední zmínka z r. 1623, kdy již byla patrně rozbořená. Zámek byl později využíván k hosp. účelům. V 19. stol. byl adaptován na špýchar a splynul s ostatními hosp. budovami.

První zdejší pamětní síň otevřena r. 1956 v budově místní pošty. V roce 1968 provedena oprava usedlosti, kde Bedřich Smetana prožil několik let a sem byl Památník přestěhován. V srpnu 2002 zaplavila usedlost do výše jednoho metru a památník zrušen. Zrekonstruován a znovu otevřen v r. 2007.

Pomník na počest první písemné zmínky o obci. Na památku 900. výročí založení obce. Autory akad. malíř Miroslav Houšť a sochař Jaroslav Urbánek. První písemná zmínka o vsi z roku 1100. Na malém pahorku mohyla z kamenů, vlevo kamenný blok. V pravé části umístěna plastika, tvořená historickou nádobou.

Pomník připomíná největší zločin na civilním obyvatelstvu v první světové válce. Památník ve formě křížového kamene. Křížový kámen byl ručně vytesán a dovezen z Arménie. Postaven za podpory města Kralup nad Vltavou. Památníku požehnal kardinál Dominik Duka, zúčastnil se i velvyslanec Arménie v ČR.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Na kraji obce stávala socha sv. Jana Nepomuckého. Po vzniku samostatné republiky zfanatizovanými lidmi sražena. Zbyl jen název „U svatého Jána“. Z kořene původní lípy vyrostl strom nový. V místech původní sochy po r. 2010 postaven pomník sv. Jana Nepomuckého. Místo doplněno přístřeškem a lavičkou.