Původně středověký kostel ze 3. čtvrti 13. století, současná podoba z 18. století. Tvoří součást areálu, ohraženého vysokou kamennou zdí hřbitova, umístěného nad jižním koncem návsi. Jihovýchodně od kostela masivní zvonice, jižně od hřbitova bývalá fara.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Vysoká
Pozdně barokní kostel byl postaven v l. 1752–54 podle návrhu Anselma Luraga na místě staršího dřevěného kostela (zmiň. r. 1384). Kostelní loď je nejvyšší v mělnickém okrese. Z původního hřbitovního areálu u kostela se zachovala barokní kostnice (18. stol., A. Lurago).
Pozdně románský kostel z r.1261. Ve 14.st. goticky upraven. Obnovován na konci 19. a ve 20. století. Ze hřbitova, který se nacházel okolo kostela zbyla část ohradní zdi a průchod zvonici, původně renesanční z r.1582, barokně upravené.
Kostel sv.Víta postaven v r.1260. Ve 14.st. zvýšena věž a přistaven gotický presbytář. Po r.1666 kostel barokně opraven a přistavěna sakristie. R.1878 odhaleny fragmenty středověkých maleb. Restaurační práce zahájeny v r.1988 a pokračovaly v r.1999.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Kostelec nad Labem
Pozdně gotický kostel sv. Víta vystavěn koncem 15. st. Chrámové trojlodí dokončeno poč. 16. století. Renesanční přestavba proběhla v letech 1566–1567. Jižní předsíň pochází z poloviny 18. století.
Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.
Kostel zde prý stával již koncem 10. st. Ve 2. pol. 12. st. postavena dnešní loď s věží, ve 14. st. presbytář. V 18. st. přestavěn barokně sakristie. Další renovace r. 1899 a v druhé pol. 20. st. Jednolodní podélná stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží v průčelí a osově umístěnou sakristií.
Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.
Původně farní kostel vsi Malovary, která zanikla v 16. století. Od té doby slouží jako hřbitovní. Gotická stavba byla upravena barokně. V jihovýchodní části hřbitova stojí zvonice.
Tvrz se poprvé připomíná r. 1359. Od r. 1395 v držení Aleše Škopka z Dubé, r. 1420 dobyta husity a stala se jejich důležitou baštou. Po skončení husitských válek tvrz opakovaně zastavována, r. 1586 ji císař Rudolf II. vyplatil a od té doby byla využívána jen hospodářsky. Od r. 1864 soukromým sídlem.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Středočeský kraj, Šemanovice
Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Kozly
Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.
Kostelec nad Labem 
