Turistické cíle v okolí obce Jenišovice

Gotický, barokně upravený farní kostel na svahu návrší nad centrem obce. Dominuje mu nárožní věžice z konce 14. století. Kolem něj zdevastovaný hřbitov s ohradní zdí, prostoupenou dvěma barokními branami.

Původně středověký kostel ze 3. čtvrti 13. století, současná podoba z 18. století. Tvoří součást areálu, ohraženého vysokou kamennou zdí hřbitova, umístěného nad jižním koncem návsi. Jihovýchodně od kostela masivní zvonice, jižně od hřbitova bývalá fara.

Pozdně románský kostel z r.1261. Ve 14.st. goticky upraven. Obnovován na konci 19. a ve 20. století. Ze hřbitova, který se nacházel okolo kostela zbyla část ohradní zdi a průchod zvonici, původně renesanční z r.1582, barokně upravené.

Kostel sv.Víta postaven v r.1260. Ve 14.st. zvýšena věž a přistaven gotický presbytář. Po r.1666 kostel barokně opraven a přistavěna sakristie. R.1878 odhaleny fragmenty středověkých maleb. Restaurační práce zahájeny v r.1988 a pokračovaly v r.1999.

Pozdně gotický kostel sv. Víta vystavěn koncem 15. st. Chrámové trojlodí dokončeno poč. 16. století. Renesanční přestavba proběhla v letech 1566–1567. Jižní předsíň pochází z poloviny 18. století.

Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.

Barokní kostel Všech svatých v Rohatcích postaven okolo roku 1744 podle plánů architekta Oktaviána Broggia na místě dřívější středověké stavby.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Původně farní kostel vsi Malovary, která zanikla v 16. století. Od té doby slouží jako hřbitovní. Gotická stavba byla upravena barokně. V jihovýchodní části hřbitova stojí zvonice.

Tvrz se poprvé připomíná r. 1359. Od r. 1395 v držení Aleše Škopka z Dubé, r. 1420 dobyta husity a stala se jejich důležitou baštou. Po skončení husitských válek tvrz opakovaně zastavována, r. 1586 ji císař Rudolf II. vyplatil a od té doby byla využívána jen hospodářsky. Od r. 1864 soukromým sídlem.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.