Turistické cíle v okolí obce Močovice

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Snad původně románský kostel přestavěný po roce 1300. Další úpravy prováděny ve 2. pol. 19. stol. Jako zakladatel kostela je uváděn Rudolf se Zbraslavic.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Dvojlodní kostel s polygon. závěrem, věží, sakristií s depozitářem v patře postavili v l. 1492–1506 mistři Beneš a Mikuláš, bohatě zdobená kazatelna a pastoforium od Matěje Rejska. Regotizace r. 1873 výrazně zasáhla interiér (mj. změněn na trojlodní)

Farní kostel někdejších Mnichovic, dnešního Zálabí, tj. pravobřežní části Kolína. Postaven ve 14. století, po četných požárech upravován od 15. století, naposledy roku 1902. Obklopen zrušeným hřbitovem s četnými náhrobky z 18.–19. století.

Zřícenina gotického a barokně přestavěbého kostela se nachází cca 100 m od kolínského nádraží. Chrám byl založen koncem 13. století, 17. 4. 1945 zasažen pumou. Od té doby v troskách.

Kostel, náležející zřejmě původně k jedné z hornických osad, existujících již před vznikem města, byl zásadně barokně přestavěn 1698–99 G. P. Spinettim de Angelo v souvislosti se založením nového hřbitova. Dodnes součást funkčního pohřebiště.

Kostel Všech svatých gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. založen z iniciativy komendy řádu německých rytířů. V 18. stol. doplněn o věž a v 19. stol. klasicistně upraven. Nyní filiální ve farnosti Zbýšov v Čechách s měsíčními nedělními bohoslužbami.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Hřbitov, na nějž jeden ze sedleckých opatů přinesl prsť z Olivetské hory, se stal vyhledávaným místem pohřbů ze širokého okolí. Z toho vyplynula potřeba stavby kostnice: dvoupatrová gotická stavba prošla barokně-gotickou obnovou poč. 18. stol.

Gotický kostel Zvěstování Panny Marie, jehož kořeny vzniku lze datovat snad až do druhé poloviny 13. století. Kostel je jednolodní, na východě pětiboce uzavřený presbytář, při západním průčelí hranolová věž krytá bání.

Barokní centrální stavba na čtvercovém půdorysu se čtyřmi půlkruhovými apsidami jihozápadně od presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Postavena 1733, v posledních letech opravena. Uvnitř pylony z kosterních pozůstatků, barokní hlavní oltář.