Turistické cíle v okolí obce Červené Janovice

Novorenesanční pomník Karla Havlíčka Borovského (1821–56) od Josefa Strachovského na náměstí před Vlašským dvorem připomíná kutnohorské působení zakladatele moderní české žurnalistiky v letech 1849–51. Další jeho připomínkou je pamětní deska na Karlově v místech domu, kde v Kutné Hoře bydlel.

Pomník čáslavského utrakvistického kaplana, který byl v Čáslavi r. 1627 popraven čtvrcením. Pomník stojí před kostelem sv. Petra a Pavla. Osmiboký sloup zdobený trnovou korunou na členěném podstavci s hlavicí završenou kalichem byl postaven roku 1925 Karlem Borovičkou podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka.

Secesní budova z doby okolo r. 1910. Patrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou věží s hodinami. Oprava poč. 20. let 20. stol. Nad okny z obou stran umístěny znaky Československé republiky. Budova památkově chráněna od roku 1958, dosud slouží původnímu účelu.

Empírová usedlost z doby kolem roku 1830 se starší renesanční částí. Jádrem je patrová obytná stavba. Obytné budovy s bohatě zdobenou fasádou. K levému křídlu přiléhá ohradní zeď s bránou do dvora. Od r. 1966 chráněná kulturní památka.

Přestavěná budova tvrze z počátku 15. stol., přímo doložené r. 1452. R. 1623 zkonfiskována Hrobčickým, po raabizaci r. 1777 dvůr rozparcelován a tvrz přestavěna na dvě obydlí. Dochována původní dispozice a okna, poblíž ještě sklepy nejasného stáří.

Skromné pozůstatky zdí a sklepů snad původní tvrze severně od dodnes zachovalé novější tvrze v její těsné blízkosti. Gotická tvrz vybudována nejspíš před r. 1454 Václavem Bartošem.

Radnice postavena v letech 1769-70 a upravována v průběhu 19.století. Palácová dvoupatrová stavba v barokním slohu, s mansardovou střechou. Uprostřed nad nikou je nízká věž s bání. V oblouku nad balkonem umístěn reliéf městského znaku.

Terénní pozůstatky tvrze u č. p. 1, s jejímž přídomkem se v letech 1372 až 1376 uvádí Ješek Talafous z Říčan, který následně prodává tvrz Slavatům z Chlumu. Před rokem 1547 se uvádí ves jako pustá. Znovu obnovena byla před rokem 1580, kdy se opět uvádí její existence.

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Evangelický sbor vznikl v Kutné Hoře jako filiální z Libenic (1883), osamostatnil se roku 1891. Komplex kostela a fary vznikal na místě zbořeného domu 308 postupně v letech 1887–1930 v dórsko-novoempirovém slohu dle projektu Františka Buldry. V letech 1972–79 byl upraven interiér (manželé Radovi).

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.