Turistické cíle v okolí obce Svatobor

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Minerální pramen pojmenovaný Jindřichu (Heinrichu) Mattonim, který postavil v Kyselce velkou stáčírnu a vybudoval lázně, které po r. 1989 zchátraly. Pramen je volně přístupný.

Dobře dochované tvrziště Jírov, dříve Výrov, na úpatí vrchu Pustý zámek, lokalita Na pile, datované podle nalezené keramiky nejspíše do 14. stol. nacházející se ve vojenském újezdu Hradiště.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Nedatovaná kaple neznámého zasvěcení, pravděpodobně z 19. století, kterou dala vystavět rodina Keilů z usedlosti č. p. 5 ve Štoutově u cesty z obce ke hřbitovnímu kostelu Všech Svatých. Po roce 1945 přestala být používána a postupně chátrala. Dnes je polozbořená, interiér je poničený a prázdný.

Kaple ze smíšeného zdiva s rovným závěrem na téměř čtvercovém půdorysu byla postavena v první polovině 19. stol. u staré cesty do Čichalova. O kapli se starali obyvatelé usedlosti Adolfa Kliebera č. p. 3 v Kovářově. Po odsunu německého obyvatelstva přestala být udržována a je v havarijním stavu.

Pozdně barokní hranolová výklenková kaplička neobvyklého zasvěcení byla postavena někdy před polovinou 18. století, zachytila ji již mapa 1. vojenského mapování. Do r. 1945 se o ni starali obyvatelé domu č. p. 4 ve Štoutově. V letech 2017-2018 byla rekonstruována. Kaplička není památkově chráněná.

Obdélná kaple ze smíšeného zdiva, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie z počátku 19. století. Poprvé se objevuje na mapě stabilního katastru z roku 1841. Po konci II. světové války přestala být udržována a chátrala. Na počátku 21. století byla v havarijním stavu, rekonstrukce proběhla v roce 2012.

Trojboká pozdně klasicistní kaple Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 19. stol. je uváděna až r. 1877. Je bez oken, vchod je obdélný, zakončený hrotem. Na trojúhelníkovém štítu je mělká nika s plastikou Božího oka. Kaple byla po roce 1945 zdevastována, rekonstruována byla na počátku 21. století.

Ruiny obdélné kamenné kaple Panny Marie, kterou nechala ve druhé polovině 19. století postavit rodina Pleyerů. Kaple byla začleněna do ohradní zdi Čichalovského mlýna (Sichlauer Mühle). Po opuštění mlýna kaple chátrala, dnes se z ní zachovalo pouze obvodové zdivo, zarůstající náletovými dřevinami.

Pozdně barokní kaple z roku 1749, cca v polovině 19. století přestavěna do současné podoby. Je obdélná, s trojboce uzavřeným presbytářem a s šestibokou zvoničkou nad průčelím. Po roce 1945 přestala být udržována, chátrala a její zařízení bylo rozkradeno či zničeno. Obnovena byla v roce 2004.