Turistické cíle v okolí obce Tomíkovice

Hrad byl vystavěn v poslední čtvrtině 13. století. V roce 1910 při úpravě zříceniny vznikla vyhlídka a byla zarovnána věž. Zachovala se obvodová hradba, zbytky bergfritu, dvou budov a věžovité brány.

Budova sanatoria byla postavena r. 1903, původně pro První slezský vojenský ústav R. Sternadela. Kolem r. 1906 upravena na hotel a r. 1910 zde bylo otevřeno sanatorium. Majitelé se často střídali. Po r. 1945 ozdravovna, učňovské středisko. V 60. l. 20. stol. havarijní stav objektu, demolice r. 1964.

Lázně založeny Johannem Schrothem v roce 1829. V r. 2013 ukončena činnost, r. 2017 obnova lázní. Léčba obezity, kožních onemocnění a především lupénky.

Současný barokní zámek nechal, zřejmě na místě staršího sídla, v r. 1668 postavit Jan Henryk Heymann von Rosenthal. Ve 30. letech 20. stol. majetek odkoupila Výmarská republika. Od r. 1945 ve vlastnictví polského státu. Dnes je v soukromých rukách a slouží agroturistice.

Pseoduklasicistická dvoukřídlá vila, někdy rovněž nazývaná zámečkem, kterou vybudoval v roce 1881 Alois Gross. Dnes je v opravené vile umístěna mateřská školka.

Výstavný raně klasicistický zámek vybudoval pro sebe po roce 1874 Antonín Scheffer, jenž koupil v Širokém Brodě rychtu (fojtství), jejíž součásti byl i hospodářský dvůr. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu. Dnes je v soukromých rukou a je využíván jako dílny a garáže.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1721, připomínka epidemie moru r. 1713, s bohatou výzdobou (mj. sv. Šebestián, Karel Boromejský, Roch, František Xaverský, andílci, sedící Bůh Otec s Kristem na kříži a holubicí). Stojí v místě pomníku padlým za 1. sv. války z roku 1935, zničeného roku 1945.

Barokní morový sloup z r. 1723, původně při kostelíku sv. Valentína.

Barokní socha Panny Marie na sloupu z r. 1777.

Rokokové sousoší sv. Jana Nepomuckého souvisí s povodní v r, 1766. Na žulovém podstavci zdobeném kartuší jsou pískovcové postavy světce a dvou sedících andělů. Kolem bylo původně 9 kamenných sloupků propojených kovovými řetězy, dnes nahrazených ozdobným plůtkem. Od r. 1958 je památkově chráněné.

Pískovcová barokní socha světce, kterou dal vytvořit hrabě Karel Otto Salm. Stalo se tak po roce 1747, kdy zdědil Bílou Vodu po svém strýci, arcibiskupovi Jakubu Arnoštovi hraběti z Lichtenštejn-Kastelkornu. Na počátku 21. století byla poškozená socha opravena. Památkově chráněná je od roku 1958.

Pomník Vincenze Priessnitze, který dali vystavět místní Němci na počest svého rodáka. R. 1902 se vítězem soutěže stal návrh Josefa Obetha, dílo dokončil r. 1909 ve svém vídeňském ateliéru a tentýž rok bylo přemístěno a slavnostně odhaleno ve zdejším parku. Pomník je ze žlutého mramoru z Tyrolska.