Barokní kostel byl postaven náhradou za původní dřevěný kostelík sv. Anny z 12. stol. Nový kostel byl postaven v l. 1711-16 kardinálem Wolfgangem ze Schrattenbachu, architektem stavby byl slavný Giovanni P. Tencalla. Do původní varhanní skříně z r. 1720 byly r. 1930 instalovány nové varhany.
Nedaleko místa původního zašovského kostela byl v letech 1714 – 1725 vystavěn nový barokní kostel. Farní kostel Navštívení Panny Marie v Zašové je největší poutní chrám na Valašsku.
Kostel byl postaven r 1605 původně jako hřbitovní. Je zajímavou raně renesanční lidovou stavbou. V 18. stol. k němu byla přistavěna kostelní loď s ochozem v lidovém stylu. R. 1919 byl hřbitov zrušen. Dnes je v kostele lapidárium - expozice kamenných soch a plastik Vlastivědného vsetínského muzea.
Nový kostel postavený v l. 1905-06 v novorománském slohu dle stavby Sacre Couer v Paříži podle projektu Eduarda Sochora z Prahy. Částečně nahradil malý dřevěný kostel sv. Ondřeje. Stavbu na půdoryse latinského kříže obklopuje hřbitov.
Kostel byl postaven v l. 1597-1611 na místě původního kostela Viktorínem ze Žerotína, majitelem panství. R. 1711 kostel vyhořel, poté byl opraven. R. 1752 byl obehnán zdí se 14 barokními sochami. R. 1752 byl opraven, r. 1882 byl znovu opravován. V kostele je cenná dřevěná kazatelna z pol. 18. stol.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Hranice
Pozdně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele vystavěný v letech 1754 – 1763 Jakubem Antonínem Slováčkem, dle projektu dietrichštejnského architekta Františka Antonína Grimma z roku 1752.
Kostel svatého Jakuba Většího pochází asi z 16. století. V jádru pozdně gotický, s pozdějšími renesančními a barokními úpravami. Součástí je gotický žlábkový portál, v interiéru se nachází barokní obraz světce a lidová dřevořezba sv. Jiří. U kostela je barokní socha sv. Josefa s Ježíškem (1762).
