Turistické cíle v okolí obce Podolí

Kostel byl postaven v l. 1597-1611 na místě původního kostela Viktorínem ze Žerotína, majitelem panství. R. 1711 kostel vyhořel, poté byl opraven. R. 1752 byl obehnán zdí se 14 barokními sochami. R. 1752 byl opraven, r. 1882 byl znovu opravován. V kostele je cenná dřevěná kazatelna z pol. 18. stol.

Na základech původního dřevěného kostela, údajně postaveného před rokem 1670, byl v letech 1797 – 1798 postaven současný kostel Povýšení sv. Kříže.

Pozdně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele vystavěný v letech 1754 – 1763 Jakubem Antonínem Slováčkem, dle projektu dietrichštejnského architekta Františka Antonína Grimma z roku 1752.

Na místě staršího kostela vystavěn nový v r. 1784. Hranolová věž v průčelí pochází z původní stavby. Ve věži dva zvony, třetí umístěný v sanktusníku.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje pochází z roku 1889. Jednolodní stavba se štíhlou věží v průčelí.

Kostel svatého Jakuba Většího pochází asi z 16. století. V jádru pozdně gotický, s pozdějšími renesančními a barokními úpravami. Součástí je gotický žlábkový portál, v interiéru se nachází barokní obraz světce a lidová dřevořezba sv. Jiří. U kostela je barokní socha sv. Josefa s Ježíškem (1762).

Kostel sv. Jiljí vystavěn r. 1744 stavitelem Tomášem Sturmem st. V letech 1789 a 1833 poničen požáry. Po druhém požáru při jeho obnově vystavěna nová věž a tehdy získal svou dnešní podobu.

Na místě nynějšího kostela prý stál dřevěný kostel již před rokem 1688. Roku 1734 vystavěn barokní kostel, který v letech 1890 – 1893 přestavěn v novogotickém stylu. V 1. pol. 20 století přistavěna věž.

Kostel dal na místě pův. kostela z l. 1420–1430 (vypáleného r. 1621) postavit v l. 1628–1635 Martin Půhočí z Předmostí. V l. 1684–1686 jej nechal Jan Emanuel Lažanský přestavět. R. 1728 přistavěna věž. Interiér vyzdobil freskami Josef I. Sattler. R. 1972 byl kostel prohlášen nár. kulturní památkou.

Kostel sv. Ondřeje postaven patrně v r.1551, kdy nahradil starší zchátralý kostel. Na přelomu 16. a 17. stol. je správě protestantů, poté jezuitů. Jednoduchá roubená stavba s krytou palačí a malou věží. Národní kulturní památka.

Původně renesanční zámek, za třicetileté války vypálen. V r. 1716 barokně přestavěn. R. 1815 koupil panství hrabě Kinský. Při přeměně v ženskou věznici odstraněna převážná část umělecké výzdoby. Devastován, když sloužil jako nemocnice a kasárna.

Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.