Turistické cíle v okolí obce Kelč

Pískovcová čtvercová kašna se sochou Anděla Strážného na stylizovaném sloupu v severovýchodní části náměstí ve Starém Jičíně. Pochází z roku 1856.

Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.

Renesanční zámek přestavěný v 16. stol. z původní tvrze. Za třicetileté války dobyt. Následné barokní úpravy nenarušily celkový renesanční ráz zámku. V r. 1928 jej zakoupila Česká zemská péče o mládež.

Stavba 35 m vysoké rozhledny na nejvyšším místě Hostýnských vrchů na Kelčském Javorníku podle návrhu Ing. Ondřeje Balážika, Marty Balážikové a Pavla Petrů byla zahájena v září 2014 a dokončena v září 2015. Díky převýšení téměř 500 m n. m. oproti okolí je z ní velkolepý výhled.

Nepatrné terénní stopy tvrziště se zcela zaniklou tvrzi poprvé připomínanou v roce 1445 v souvislosti s Čeňkem z Kladerub. Její zánik je spojován se Švédy a třicetiletou válkou. Poslední doložená zmínka je z roku 1539. Dnes zahrada rodinného domu s nepatrnými terénními zbytky příkopu, popř. valu.

Nepatrné terénní pozůstatky tvrze manských držitelů vsi a rodu pánů z Komárna v centru obce. Zachována část hrany pahorku jádra a sesutého příkopu. Doba existence doložena pro 14. a počátek 15. stol. Předpokládaná existence od 13. do konce 16. stol.

Klasicistní evangelický kostel z let 1813-19 na severovýchodním okraji středu obce. Po vydání Tolerančního patentu byl kostel upraven a v r. 1851 přistavěna vysoká vstupní průčelní věž.

Starší zděný kostel z r. 1783 nahrazen v l. 1866–72 novým evangelický kostelem dle projektu Václava Urbánka ze Vsetína. Kostel tvoří jednolodní novogotická stavba se štíhlou průčelní věží.

Jednoduchá snad renesančně-barokní stavba asi z I. pol. 16.stol.Až do roku 1622 sloužil potřebám Jednoty bratrské. Roku 1626 zbořen, v letech 1668 – 1680 obnoven. Roku 1786 přestavěn na sklad soli a od roku 1923 navrácen českobratrské církvi.

Kostel založen spolu s městem na konci 13. století. Po r.1503 pozd. got. upraven. V l.1587-1618 postavena 66m vysoká západní věž. Po zchátrání v 17. stol. přistoupeno jezuity v l.1729–34 k přestavbě v barokní trojlodní chrám. Vysvěcen roku 1742.

Gotický kostel byl postaven na místě staršího kostelíka ze 13. stol. Nový kostel se prvně zmiňuje r. 1419. R. 1651 k němu byla přistavěna renesanční věž a r. 1680 barokní kaple. V pol. 18. stol. byla loď kostela barokně upravena. Součástí kostela je zdobený barokní vjezd na farní dvůr z r. 1749.

Kostel, který byl údajně vystavěn mnichem rajhradského kláštera Juríkem (†1209), zakladatelem Hranic. První písemná zmínka o kostelu je z r. 1492 a dále r. 1595 a 1781, kdy byl stavebně upravován. Na hlavním oltáři je obraz Narození Panny Marie z r. 1781. Na bočním oltáři je obraz od J.H.A. Gallaše.