Turistické cíle v okolí obce Štíty

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sloup se sousoším nechali postavit místní manželé r. 1892. Autorem je Josef Kubitsek. R. 1894 sousoší posvěceno, restaurováno v letech 1999–2000 a r. 2020. Sloup zakončen akantovou hlavicí s římsou, na kterou nasedá sousoší Nejsvětější Trojice. Na sloup se sousoším použit miletínský pískovec. R. 2003 prohlášeno kulturní památkou.

Sousoší Nejsvětější Trojice v Jablonném nad Orlicí je hodnotná kamenicko-sochařská práce neznámého autora z doby kolem poloviny 19. století. Od r. 2004 je chráněno jako kulturní památka.

Kvalitní uměleckořemeslná práce z období doznívajícího baroka. Sousoší Piety stojí na mohutném podstavci. Dřík v rozích zdoben volutami s rostlinným motivem. Skulptura Piety je provedena v mírně podživotní velikosti v tradičním pojetí. Sousoší památkově chráněno od r. 2008.

Původní renesanční radnice je jedním z nejstarších domů ve Štítech. Pochází ze 16. stol. Původně k radnici patřil i dvorní trakt jehož součástí byla i šatlava. Radnice v roce 1734 upravena na barokní měšťanský dům. Nyní slouží jako knihovna, základní umělecká škola a jídelna zemědělské společnosti.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Vodárenská věž vybudovaná v letech 1931-32. Dvě vyhlídkové terasy zmizely v 80. letech pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz.

Hrad se poprvé připomíná roce 1447 v majetku Bernarda z Cimburka. V 15. a 16. století přestavován Žerotíny. V roce 1669 vyhořel, byl však ještě obnoven. V 19. století devastován a v letech 1840–80 definitivně přestavěn pro školské účely.

Zachované valové opevnění. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1639-1643, kdy švédové obléhali Lanškroun.

Ladislav Velen ze Žerotína původní tvrz přestavěl v roce 1606 na renesanční zámek. V roce 1798 zámek poškodil požár. Až v roce 1972 byla provedena jeho rekonstrukce.

Tvrz prvně zmiňovanou r. 1578 založil asi Bedřich Odkolek z Oujezdce nebo jeho syn Fridrich krátce před tím. Po připojení k panství Lichtenštejnů v 17. století tvrz ztratila význam. Počátkem 18. století budova vyhořela. Dnes slouží potřebám střední odborné školy.

Vodní nádrž Pastviny I. a Pastviny II. vznikla zatopením prostor vykáceného lesa a zemědělských lučních ploch na řece Divoká Orlice. Stavba probíhala od roku 1933 do roku 1938. Je to poslední hráz, která byla stavěna z kamene. Výška koruny hráze činí 31,3 m, šířka v koruně 6,5 m.