Turistické cíle v okolí obce Písařov

Barokní kostel sv. Jiří v Horních Heřmanicích pochází z let 1706-1712 a nahradil středověkou dřevěnou stavbu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou stejně jako přilehlá ohradní zeď hřbitova s bránou a márnicí.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Kostel sv. Josefa Kalasanského v Moravském Karlově je ojediněle zasvěcen zakladateli piaristického řádu. Klasicistní stavba pochází z let 1791-1793. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Červená Voda a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Jednolodní kostel s polygonálním závěrem a hranolovou věží v čele, postaven zřejmě v 16. století, snad před r. 1568 (v místě starší stavby snad již z 15. století). Kostel s hřbitovem je ohrazen ambitem (z r. 1734), zbudovaným na půdorysu protáhlého osmiúhelníka. Před kostelem je kříž z r. 1814.

Barokní evangelické kaple z r. 1701 přestavěná v letech 1840–43 na pseudoslohový katolický kostel sv. Linharta, věž přistavěna v 2. pol. 19. stol. R. 1882 interiér kostela nákladně opraven a vybaven. Na vnější zdi renesanční náhrobníky Estery Syrachovské z Bukůvky a jejích tří dětí († 1589–92).

Barokní kostel z l. 1714–21 v místě původní dřevěné svatyně. Neorientovaná jednolodní stavba s pravoúhlým závěrem a vestavěnou kvadratickou věží, k bokům presbytáře přiléhají sakristie a depozitář. Obehnán ohradní zdí s kaplemi. Součástí areálu empírový kříž. Od r. 1958 nemovitou památkou ČR.

Kostel svaté Máří Magdalény je jednolodní kostel z roku 1735 s bohatě členěnou fasádou. K areálu patří ohradní zeď se vstupní branou a sousoší Piety před branou.

Kostel sv. Máří Magdalény v Podlesí je raně barokního původu z let 1683-1684. Pozdně barokně byl přestavěn v letech 1785-1787. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Malá Morava a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Empírový kostel vystavěn v letech 1825–1827. Jednolodní, ploché hlavní průčelí se středovým rizalitem. Ve vstupní části kruchta nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Nad východním průčelím čtyřboká věž. Vlevo od průčelí kostela kamenný krucifix. Památkově chráněno od roku 1958.

Kostel sv. Markéty v Lukové je novogotická stavba z let 1882-1885 postavená podle plánů lanškrounského architekta Ondřeje Seiferta na místě středověké dřevěné svatyně. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami, ale není památkově chráněn.

Kostel sv. Markéty v Těchoníně je barokní stavba z r. 1704 zbudovaná za hraběte Františka Karla Kolowrata Liebsteinského na místě starší dřevěné svatyně. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Nekoř s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Původní gotický dřevěný kostel ze 14 .stol. po požáru v roce 1665 přestavěna v raně barokním slohu. Další přestavba v 19. stol. V interiéru kostela nástropní malba Poslední večeře. Kolem kostela původně hřbitov, nyní pouze část za kostelem. U vchodu na hřbitov socha sv. Jana Nepomuckého.