Kaple na návrší jihovýchodně od centra městečka Úsova. Postavena z vůle Anny z Lichtenštejna 1624 v manýristickém stylu jako pokus o odvrácení morové epidemie. Místo tradičních poutí (kolem 16. 8.), vyhořelo roku 1962, od té doby postupná obnova.
Kaple je drobná stavba ojedinělé okrouhlé půdorysné dispozice. Volně stojící orientovaná zděná omítnutá stavba podkovového půdorysu s konvexně vybranými rohy. Zastřešena plechem pobitou kupolí s polygonální lucernou s cibulí. Interiér je zaklenut pruskou klenbou a závěr kaple konchou.
Kaple sv. Šebestiána vznikla okolo 2. pol. 18. stol. Drobná sakrální architektura, významný krajinotvorný prvek. Zděná neorientovaná kaple obdélného půdorysu s trojbokým závěrem. Na vrcholu štítu jednoduchý latinský kříž z kovu. Na podlaze dochována keramická dlažba čtvercového formátu. Chráněná kulturní památka od r. 2016.
Kaple stávala v dříve samostatné obci Filipov, který je dnes součástí obce Nemile. Postavilo ji 25 místních obyvatel v roce 1846. Ti se podle tzv. reversu sepsaného zámeckým hejtmanem Bílkem zavázali k výstavbě i údržbě. Zvon posvěcen olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Josefem 26. 6. 1846.
První písemná zpráva o Hvozdu je z r. 1275. Kaple zde byla vybudována v r. 1906 a nahradila funkcí i zvonici, která byla do té doby na školní budově. Kaple je zasvěcena sv. Václavovi.
Kaple postavena r. 1754. Pozdně barokní neorientovaná stavba, podobná malému kostelíku s přibližně čtvercovou lodí a hranolovou hodinovou věží, který doplňují dva klasicistní přístavky, jeden tvoří vstupní předsíň a druhý je za půlkruhovým závěrem. Přístavky kapli nepříliš vhodně opticky prodlužují.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cholina
Drobná lidová sakrální stavba z 19. stol. Smírčí kříž asi z 15. stol. Uprostřed zadní stěny niky božích muk mělký obdélný výklenek. Střecha z cihel. V nice torzo hrubě opracovaného smírčího kříže. Fragment kříže bez vertikálních ramen. Boží muka i s křížem v seznamu kulturních památek od r. 1981.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kladky
V místech staré školy měla stávat tvrz. Písemně není prokázána, ale pověsti a pomístní jména opevněné sídlo neznámých dějin potvrzují. Víc by mohl přinést archeologický výzkum místa, které od svého vzniku neslo jméno Roma - Řím a bývalo lénem olomoucké kapituly. Ves prvně zmíněna v r. 1320.
