Turistické cíle v okolí obce Vlachov

Torzo sochy sv. Jana Nepomuckého je součástí zámecké zahrady. Chronogram na soše určuje rok vzniku 1708. Autor sochy olomoucký David Zirna. Na dříku socha světce. V současnosti je socha v dezolátním stavu. Má uražené obě ruce a světci chybí hlava.

Socha vytvořena neznámým umělcem, datována r. 1719. Vysoká 4,5 m, zhotovena z maletínského pískovce. Světec znázorněn v kontrapostu, v levé ruce drží krucifix a pravou rukou se prsty dotýkají trupu. Barokní skulptura výborné výtvarné úrovně. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1973.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273. Socha sv. Jana Nepomuckého stojí před zvolským kostelem. Socha stojí u ohradní zdi hřbitova a je datována rokem 1717. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 2003.

Secesní vila z roku 1913 postavená pro tehdejšího litovelského starostu Sochu. Tehdy zde bylo umístěno i městské museum, na budovu byly osazeny historické kamenické prvky. Po roce 1945 budova připadla policejním složkám.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273. Sousoší Kalvárie pochází z roku 1840. Původně stálo na jiném místě obce. Bylo přemístěno ke kostelu. Sousoší bylo v seznamu kulturních památek, ale v r. 2011 vyňato.

Sloup se sousoším nechali postavit místní manželé r. 1892. Autorem je Josef Kubitsek. R. 1894 sousoší posvěceno, restaurováno v letech 1999–2000 a r. 2020. Sloup zakončen akantovou hlavicí s římsou, na kterou nasedá sousoší Nejsvětější Trojice. Na sloup se sousoším použit miletínský pískovec. R. 2003 prohlášeno kulturní památkou.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1676. Některé prameny sousoší označují za soubor až z pol. 18. stol. Ve středu sousoší stojí P. Marie, po levici socha sv. Jana Nepomuckého, po pravici sv. Florián. Na římse sedí dva andílci. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.

Nepatrné reliéfní náznaky jinak již zcela zaniklé tvrze, jejíž doba vzniku není přesně datována. Od poloviny 14. století byla ale již prokazatelně součástí zboží hradu Vraní Hory, později Vranové Lhoty. Zánik tvrze se předpokládá snad koncem 14. století.

Kamenný most pochází ze 16. stol. (první zminka r. 1592). Na mostě je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. od Jana Sturmera. Od r. 1958 patří most mezi chráněné památky ČR. Při rekonstrukci po velké povodni r. 1997 byl opatřen železobetonovým zábradlím pokrytým kamennými deskami.