Turistické cíle v okolí obce Velké Losiny

Kostel sv. Isidora v Nových Losinách je klasicistní, původně barokní stavba z let 1819-1821, která vznikla přestavbou kaple z let 1711-1714. Jde o jednolodní kostel s vysokou věží, zasazený do údolní krajiny Jeseníků.

Raně barokní kostel s gotickým jádrem a gotickou věží, postaven při zal. města v 2. pol. 13. stol. Mohutná věž patřila pův. městu (uloženy cennosti a listiny). Kostel vyhořel v l. 1513 a 1669, přestavěn v barok. stylu v l. 1669–88. R. 1804 přistavěna sakristie, r. 1843 kryté dvouramenné schodiště.

Barokní kostel nahradil v obci dřevěný kostel, postavený zřejmě v 2. pol. 16. stol. Nový kostel byl postaven v l. 1722–32 za fin. přispění knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna. Ve 3. čtvrt. 18. stol. byla postavena zvonice a zřejmě i předsíň, r. 1802 sakristie. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově je klasicistní stavba z let 1797–1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Ivo Leichera.

Kostel postavený na návrh rychtáře Antona Langera. Roubená stavba se vstupním portálem a valbovou střechou dokládá dřevěnou architekturu 18. století, která byla ovlivněna pozdně renesančním stylem.

Původní dřevěný kostel postaven před r. 1350, několikrát byl zcela přestavěn. Současná podoba z l. 1837–1838. Pozoruhodná vnitřní výmalba. V areálu kostela sousoší Nejsvětější Trojice z 2. pol. 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1818. Na kostel navazuje žerotínská hrobka z l. 1840–1842.

Barokní kostel z l. 1714–21 v místě původní dřevěné svatyně. Neorientovaná jednolodní stavba s pravoúhlým závěrem a vestavěnou kvadratickou věží, k bokům presbytáře přiléhají sakristie a depozitář. Obehnán ohradní zdí s kaplemi. Součástí areálu empírový kříž. Od r. 1958 nemovitou památkou ČR.

Barokní evangelické kaple z r. 1701 přestavěná v letech 1840–43 na pseudoslohový katolický kostel sv. Linharta, věž přistavěna v 2. pol. 19. stol. R. 1882 interiér kostela nákladně opraven a vybaven. Na vnější zdi renesanční náhrobníky Estery Syrachovské z Bukůvky a jejích tří dětí († 1589–92).

Původně protestantský kostel, postaven ve stylu severské renesance v letech 1611–12. V roce 1659 vyhořel, v následujícím roce byl obnoven a rozšířen. Roku 1741 byla k presbytáři přistavena kaple sv. Anny. Oltářní obraz z r. 1768 od Jana Kryštofa Handkeho, fresky z roku 1746 od Ignáce Oderlického.

Kostel svaté Máří Magdalény je jednolodní kostel z roku 1735 s bohatě členěnou fasádou. K areálu patří ohradní zeď se vstupní branou a sousoší Piety před branou.

Kostel sv. Máří Magdalény v Podlesí je raně barokního původu z let 1683-1684. Pozdně barokně byl přestavěn v letech 1785-1787. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Malá Morava a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Dřevěný renesanční kostel sv. Martina z l. 1610–11. Vystavěn nákladem Jana Jeronýma ze Žerotína. Původně luterský. Vnitřní vybavení se nedochovalo. Kostel je cenný svou nenarušenou původní architekturou.