Turistické cíle v okolí obce Libina

Hrádek, lidově zvaný Burgstein, byl založen asi na přelomu 13.–14. stol., pravděpodobně za Jiljího ze Švábenic a na Úsově či jeho synem. Existence sídla však neměla dlouhého trvání, proto zřejmě neexistují písemné záznamy. V místě asi původně dřevěného hrádku jsou dochovány valy a vylámané příkopy.

Pivovar byl postaven v letech 1764-1767, prvotní budova r. 1721 a za jeho výstavbou stála rodina Harrachů. V letech 1948-1970 luštírna semen. od r. 2018 v soukromém vlastnictví, čeká na opravy.

Renesanční zámek byl postaven na přelomu 16. a 17. století Jáchymem Pivcem z Klinštejna a Hradčan. Zámek v roce 1985 vyhořel. V současné době patří soukromé firmě a je na prodej.

Řád německých rytířů nechal po roce 1708 postavit barokní zámek. Počátkem 19.st. přestavěn empírově a r. 1839 přistavěna kaple. Po r.1918 rezidence olomouckého arcibiskupa. V současnosti zchátralá a požárem (1986) poničená budova.

První tvrz v obci je doložena roku 1382. Nová renesanční tvrz byla vystavěna v 16. stol. a v 18 stol. přestavěna na zámek. Od druhé pol. 19. stol využíván k různým komerčním účelům.

Tvrz z pol. 13. století vybudovaná Benedou z Dubicka, poškozená r. 1424 a zpustošená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže a v památkově chráněné hřbitovní zdi se dvěma opěráky.

Evangelický kostel postavil v l. 1869–1874 v novogotickém stylu pro německou evangelickou církev Ing. W. Knapek. R. 1887 přistavěna sakristie. R. 1908 přistavěna velká věž a upraven interiér (arch. G. Berger). R. 1945 převzat Československou církví evangelickou. Rekonstrukce v l. 1995–1999.

Není známo, kdy byl mlýn založen ani do kdy fungoval. Poprvé je zmiňován r. 1755. V r. 1834 měl půdorys písmene L se dvěma samostatně stojícími dřevěnými budovami a poháněla jej voda z mlýnského náhonu napájeného říčkou Huntavou. Posledním mlynářem byl jistě nějaký Fiala. Dnes mlýn slouží rekreaci.

Opevněné městečko Frankštát bylo založeno počátkem 13.stol. Součástí bývala zdejší tvrz, která stávala na severní straně lokality. Zanikla nejpozději v 15.stol. Dochována část valů. Původně sídlo fojta a lenních manů.

Pozdně barokní dům, původně zřejmě patřil k sousednímu klášteru, v 16. stol. se stal měšťanským majetkem. Přestavěn po r. 1780, kdy jej koupila rytířská rodina Teschů. V l. 1921–1960 zde bylo Městské muzeum, poté do r. 1984 Okresní archiv. Opraven v l. 1993–95 jako Dům evropského setkávání.

Věž vznikla v roce 1933. Po zasažení bleskem v roce 1953 vyhořela. Opravena a znovu zpřístupněna v roce 1996. Zasklená vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m a je přístupná po zdolání 133 schodů.

Čtvercová renesanční hrobka vladyků Bukůvků z Bukůvky z r. 1592 v sousedství farního kostela sv. Matouše. Přízemí sloužilo jako kaple s klášterní klenbou a štukaturou, pod ní se nachází rodinná hrobka s dřevěnými rakvemi. Podlaha, schody a klenba jsou z cihel.