Turistické cíle v okolí obce Oskava

Kostel sv. Jiljí pochází buď z 2. pol. 14. stol. nebo z 15. stol. Do historického jádra kostela patří hranolovitá věž, obvodové zdivo lodi a křížově zaklenuté kněžiště. Po požáru v r. 1787 barokizován. Před kostelem stojí pískovcový kříž s reliéfem Krista a socha sv. Josefa s Jezulátkem.

Původní dřevěný kostel postaven před r. 1350, několikrát byl zcela přestavěn. Současná podoba z l. 1837–1838. Pozoruhodná vnitřní výmalba. V areálu kostela sousoší Nejsvětější Trojice z 2. pol. 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1818. Na kostel navazuje žerotínská hrobka z l. 1840–1842.

Barokní kostel byl postaven nebo spíše vznikl výraznou přestavbou staršího kostela r. 1721 (kostel v obci do té doby však nebyl zmiňován). Jádro věže je zřejmě středověkého původu, presbytář je patrně gotický. Část vybavení kostela z 1. pol. 18. stol. (křtitelnice, kazatelna, sochy). Zvon z r. 1504.

Barokní kostel byl postaven r. 1758 a nahradil v obci pův. dřevěný kostel. Brzy poté vyhořel po zásahu bleskem a byl prakticky znovu postaven. Znovu zasažen bleskem r. 1810, opravu zadal hrabě Harrach. R. 1810 přestavba kostelní věže, r. 1838 přistavěna boční kaple. Věžní hodiny instalovány r. 1910.

Barokní kostel nahradil v obci starší kostel z r. 1616. Pův. protestantský kostel byl patrně v obd. rekatolizace zasvěcen sv. Kateřině. Z obd. kolem r. 1749 pochází barok. kostel (postaven zřejmě s využitím starší stavby). R. 1768 poškozen úderem blesku, opraven r. 1780. Chráněná památka ČR.

První zmínka o faře a kostele je z r. 1351. Kolem r. 1606 byl pozdně gotický kostel přestavěn a znovu r. 1784. V r. 1812 byly v kostele tři oltáře. Nejstarší částí kostela je jádro věže. Z původních zvonů kostela se žádný nedochoval. V letech 1999-2000 byl kostel zrekonstruován.

Barokní evangelické kaple z r. 1701 přestavěná v letech 1840–43 na pseudoslohový katolický kostel sv. Linharta, věž přistavěna v 2. pol. 19. stol. R. 1882 interiér kostela nákladně opraven a vybaven. Na vnější zdi renesanční náhrobníky Estery Syrachovské z Bukůvky a jejích tří dětí († 1589–92).

Původně protestantský kostel, postaven ve stylu severské renesance v letech 1611–12. V roce 1659 vyhořel, v následujícím roce byl obnoven a rozšířen. Roku 1741 byla k presbytáři přistavena kaple sv. Anny. Oltářní obraz z r. 1768 od Jana Kryštofa Handkeho, fresky z roku 1746 od Ignáce Oderlického.

Kostel sv. Martina v Rohli stojí na místě vyhořelého dřevěného kostelíka od roku 1803 a je veden jako kulturní památka. V barokní skříni z roku 1869 se nacházejí varhany bratří Braunerů z Uničova montované v letech 1900–1910

Roubený dřevěný kostel nechal postavit r. 1609 na místě starší modlitebny Přemyslav II. ze Žerotína pro luterány. V l. 1655-57 byl kostel opraven. V l. 1776-77 byl rokokově vyzdoben a r.1776 byly nainstalovány varhany, které byly restaurovány r. 1973. V průběhu let byl opakovaně opravován.

Barokní kostel sv. Michala byl postaven v roce 1787 na místě staršího kostela, ze kterého se zachovalo jádro věže v západním průčelí. Někdy před pol. 19. stol. byl kostel stavebně upraven. Kostel časem značně zchátral, Od r. 2009 je v majetku Jiřího Halouzky, který plánuje památku opravit.

Trojlodní renesanční stavba s pozdně gotickým jádrem. V letech 1609–18 upraven a v r. 1688 rozšířen o Růžencovou kapli. Po požáru v r. 1790 opraven.