Turistické cíle v okolí obce Lipník nad Bečvou

Terénní pozůstatky drobného, snad středověkého opevnění ve svahu nad řekou Bečvou nedaleko osady Rybáře u Hranic. Kruhové, až vejčité plato o průměru cca 40-45 m je na západě a severozápadě sledováno pozůstatkem setřelého valu.

Kdy vznikla rychta neboli fojtství č. p. 10, stojící v nejstarší části obce Hlubočky na Náměstí Družby, není známo. Od r. 1958 je tento jednopatrový objekt národní kulturní památkou.

Značně přetvořený reliéf tvrze v obci Šišma, na místě zvaném Talířový kopec.

Socha žáby stojí v centru obce. Vytvořena byla v roce 2009. Je tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a asi deset tun těžká. Autorem sochy je Michal Olšiak. Žábu mají Tršice i ve svém znaku.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

Štola vznikla při podpovrchové těžbě břidlice pravděpodobně ve 2. polovině 19. století, nyní slouží jako zimoviště kriticky ohroženého vrápence malého a dalších letounů.

Židovský hřbitov vybudovaný jižně od města v r. 1567. Užíván do r. 1883. Za 2. světové války zničen a přeměněn v park. Po r. 1989 z iniciativy zahraniční organizace obnoven. Pozůstatky 160 náhrobků a tumby rabína Fränkela.

Bývalá tvrz a ves opuštěná po roce 1565, dnes samota. Ves se poprvé připomíná roku 1274 jako biskupské léno, tvrz až roku 1389. Tvrz založili nejspíše v polovině 14. století Aleš a Friduš z Linavy.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita s dochovanými relikty opevnění, zbudovaného švédským vojskem v srpnu r. 1643, je zapsána na seznam kulturních památek.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.

Druhá nejstarší dochovaná synagoga u nás je doložena k r. 1540. Podle gotické klenby je stavba ještě starší. V l. 1607-1608 byla zvětšena. Po r. 1870 byl novorománsky upraven její exteriér. Kolem r. 1947 synagogu koupila Církev čs. husitská a adaptovala ji na svůj sbor (úpravy arch. E. Rabenstein).

Bývalá synagoga, dnes kostel. Původní synagoga ze 16. stol. dvakrát vyhořela v l. 1832 a 1867. Po druhém požáru byla opravena do dnešní podoby (arch. Jakob Gartner). Po r. 1945 nebyla Židovská náboženská obec vzkříšena. R. 1951 byl objekt koupen pravoslavnou církví a v l. 1995–2002 zrekonstruován.