Turistické cíle v okolí obce Hlinsko

Reliéfní náznaky tvrze, nedávno částečně srovnané se zemí

Socha Panny Marie Lurdské v podživotní velikosti. Zvláštností je letopočet 1951, kdy byl protináboženský boj a vztyčování náboženských soch nebylo rádo viděno. Panna Maria Lurdská oděna pláštěm s pruhem v pase a s růžemi u nohou. U pasu růženec. Při opravě hřbitova poškozená socha nahrazena jinou.

Socha sv. Jana Křtitele na kamenném podstavci pochází z 2. pol. 19. stol. Autor neznámý. Socha světce v mírně podživotní velikosti a v mírném kontrapostu s atributem knihy v levé ruce. Rustikální kamenické dílo typologicky i ikonograficky vzácné. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.

Socha žáby stojí v centru obce. Vytvořena byla v roce 2009. Je tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a asi deset tun těžká. Autorem sochy je Michal Olšiak. Žábu mají Tršice i ve svém znaku.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

Štola vznikla při podpovrchové těžbě břidlice pravděpodobně ve 2. polovině 19. století, nyní slouží jako zimoviště kriticky ohroženého vrápence malého a dalších letounů.

Židovský hřbitov vybudovaný jižně od města v r. 1567. Užíván do r. 1883. Za 2. světové války zničen a přeměněn v park. Po r. 1989 z iniciativy zahraniční organizace obnoven. Pozůstatky 160 náhrobků a tumby rabína Fränkela.

Bývalá tvrz a ves opuštěná po roce 1565, dnes samota. Ves se poprvé připomíná roku 1274 jako biskupské léno, tvrz až roku 1389. Tvrz založili nejspíše v polovině 14. století Aleš a Friduš z Linavy.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita s dochovanými relikty opevnění, zbudovaného švédským vojskem v srpnu r. 1643, je zapsána na seznam kulturních památek.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.

Druhá nejstarší dochovaná synagoga u nás je doložena k r. 1540. Podle gotické klenby je stavba ještě starší. V l. 1607-1608 byla zvětšena. Po r. 1870 byl novorománsky upraven její exteriér. Kolem r. 1947 synagogu koupila Církev čs. husitská a adaptovala ji na svůj sbor (úpravy arch. E. Rabenstein).

Bývalá synagoga, dnes kostel. Původní synagoga ze 16. stol. dvakrát vyhořela v l. 1832 a 1867. Po druhém požáru byla opravena do dnešní podoby (arch. Jakob Gartner). Po r. 1945 nebyla Židovská náboženská obec vzkříšena. R. 1951 byl objekt koupen pravoslavnou církví a v l. 1995–2002 zrekonstruován.