Turistické cíle v okolí obce Sobíšky

Tvrz poprvé uváděna r.1446. Po třicetileté válce postaven barokní zámek. Zámek je patrová trojkřídlá budova, západní část má hladké fasády, jižní křídlo má původní barokní fasádu. V zámku sídlí obecní úřad, policie, Jednota Orel.

Dobře patrný reliéf tvrze z poloviny 14.století na výběžku z náhorní planiny mezi obcemi Hradčany a Pavlovicemi u Přerova

Rybník býval součástí opevnění někdejšího hradu v Tovačově. Soustava rybníků je zmiňována v 15. stol. V 16. stol., používán jako chovný, v 18. stol. zrušen. Obnoven po 2. sv. válce. Dnešní rozloha je 154 hektarů, opět slouží jako chovný rybník.

Výšinné pravěké hradiště na vrcholovém hřebeni Obírka (622 m.n.m) severně od Lipníku n. B. Prokázáno osídlení v době kultury lužických popelnicových polí, v době laténské a pozdního stěhování národů. Částečně zachován náznak zemního valu z mladší a pozdní doby kamenné, který vymezuje 9 ha plochu.

Velkotýnecký Husův sbor je modlitebnou Církve československé husitské postavenou v r. 1924. Prvním duchovním správcem se stal Innocenc Kuchař. Na fasádě u vchodu je umístěna pamětní deska legionářům od Zborova.

Trojlodní bazilika se zvonicí umístěnou asymetricky. Hlavní modlitebna se nachází ve zvýšeném přízemí. Přístupná je monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovou střechou s lucernou a věžičkou.

Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.

Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.

Jupiterova kašna z roku z roku 1707, původně se sochou sv. Floriana, nahrazenou v roce 1735 sochou Jupitera pravděpodobně od sochaře Filipa Sattlera.

Barokní vojenský čtyřkřídlý objekt s částečně dochovanými prostory augustiniánského kláštera a gotického hradebního systému olomouckého předhradí sloužil do 2. poloviny 19. století jako kadetní škola. Dnes je zde Posádkový dům armády, restaurace, divadelní sály a kanceláře.

Kamenný kříž pochází z roku 1717 a je tak zřejmě nejstarším známým křížem v širokém okolí. Jedná se o jednoduchou vysokou kamennou stavbu s výjevem Ukřižování Ježíše Krista. Kříž je udržovaný a v dobrém stavu.

První zmínka o mlýně pochází z r. 1321. Po r. 1760 byly zbytky vyhořelého mlýna přeneseny na druhý břeh, kde se stal součástí městských hradeb. Posledními soukromými uživateli byly Passingerové. V letech 1951-1952 byl zrušen mlýnský náhon. Dnes se v budově nachází restaurace, sklady a kanceláře.