Turistické cíle v okolí obce Čechy

Kříž uprostřed hřbitova ve Velkém Týnci. Na podstavci kříže vročení 1834. Pískovcový kamenný kříž stojí na masivním podstavci s reliéfem a ukřižovaným Ježíšem Kristem. V roce 2012 prošel kříž generální opravou a restaurováním.

Kamenný kříž stojící za kostelem pochází z roku 1840. Kříž jetelového tvaru s korpusem Ukřižovaného Krista na hranolovém podstavci. V dolní části podstavce nika s reliéfem Panny Marie Bolestné. Kříž není kulturní památkou.

R.1900 zahájena stavba první Křížové cesty, vysvěcana r.1902. Nová Křížová cesta postavena podle plánů Dušana Jurkoviče. Obrazy jednotlivých zastavení pak vytvořil Jano Köhler. Křížová cesta byla dokončena a vysvěcena až v r.1933.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.

Hřbitov svob. pánů Loudonů a jejich příbuzných vybudovaný v r. 1894 Arnoštem Loudonem. V areálu mnoho samostatných náhrobků šlechty, kterým dominuje hřbitovní kaple dle projektu Arch. K. Mayeredera. Uvnitř oltářní obrazy akad. Malíře H. Schwaigera.

Bývalý větrný mlýn holandského typu z roku 1865 v němž se mlelo do r. 1890. V 60. letech 20. století zpustnul. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží jako rekreační objekt.

Renesanční tvrz z druhé poloviny 16. století, která nejspíše během 17. století zpustla a v polovině 19. století její zbytky splynuly s hospodářskými objekty dvora.

V roce 1755 postaven barokní letohrádek jako součást zámeckého areálu. Obdélníková stavba krytá valbovou střechou. Průčelí zdobeno pilastry. Nad vchodem letopočet 1755 a erb kanovníka Gianniniho. V současnosti obřadní síň.

Původně lovecký zámeček, který jako chátrající počátkem 2. poloviny 20. století převzala Česká katolická charita a po rozsáhlé rekonstrukci zde zřídila domov důchodců.

Zaniklá tvrz pánů z Libosvár v jižní části obce v místech a okolí statku čp. 29. Ves s tvrzí vznikla koncem 13. stol. Naposledy se zmiňuje r. 1510. Po připojení obce k panství Bystřice tvrz zanikla. Poslední náznaky valů byly setřeny v r. 1975.