Turistické cíle v okolí obce Luková

Klášter dominikánek připomíán r.1287. Po jeho zrušení Josefem II. převzat Voršilky. Jednolodní gotická stavba postavená před pol.14 st. Kostel obnovoven v l.1455 a 1513. V r.1701 barokizován a r.1848 opět regotizován. Konvent postaven r.1709.

Bývalý konvent františkánů „U sv. Bernardina“ s kostelem Neposkvrněného početí P. Marie. Stavba zahájena 1453. V letech 1739–44 radikálně přestavěn. V roce 1785 klášter sv. Bernardina zrušen a areál převzali dominikáni od sv. Michala.

Klášter a kostel vybudovali v l. 1649-61 kapucíni na místě 21 měšťanských domů, uličky a fary. R. 1935 byl klášter stavebně upraven. R. 1942 byl klášter zabrán pro nemocnici. R. 1950 byl klášter zrušen státem a budovy užívala armáda atp. R. 1991 se sem vrátili kapucíni, majetek získali zpět r. 1995.

Na místě kláštera ze 13.st.vystavěn v druhé pol.18.st. pozdně barokní klášter klarisek s kostelem sv. Kláry. Císařem Josefem II. klášter zrušen a v kostel umístěna studijní knihovna. Od r.1951 zde umístěno olomoucké Vlastivědné muzeum.

V l. 1863-1864 vznikl, přestavbou staršího domu, klášter sloužící k výuce dívek a v r. 1884 byl rozšířen o nemocnici. Později sloužil jako mateřská škola a domov důchodců. V l. 1996-1998 vznikl na místě původních staveb nový komplex budov domova důchodců.

Roku 1884 pro řád Milosrdných sester zakoupen dům v Mariánské ulici. Objekt byl zrekonstruován a nově byla přistavěna pseudorománská kaple sv. Františka z Assisi. Klášter zrekonstruován v devadesátých letech 20. století.

Klášter byl založen r. 1077 Otou I. Olomouckým a jeho chotí Eufemií. Benediktini byli ve 12. stol. nahrazeni premonstráty. Klášter byl opakovaně pobořen (např. r. 1241 Mongoly, r. 1642 Švédy) a opraven. V 17. a 18. stol. získal při přestavbách (projekt G. P. Tencalla) současný barokní ráz.

Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.

Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.

Tvrz Kokorských z Kokor byla vystavěna snad ve 14. století pravděpodobně na ostrožně nad obcí obtékané ríčkou Olešnicí. Roku 1574 se uvádí jako pustá.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění. Přístupnou část jinak strmé ostrožny o rozloze 0,5–0,7 ha přehrazuje obranný příkop s vnějším a vnitřním valem. Významný doklad vývoje pravěkého osídlení krajiny.

Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.