Turistické cíle v okolí obce Petrovice II

Pivovar, poch. z 15. století, stojí v městě Kácov. Tvoří jej starobylé budovy na břehu řeky Sázavy uprostřed přírody. V 18. stol. byl majetkem Habsburků. Po 1. sv. válce byl znárodněn, znovu v r. 1948. Rekonstruován byl v l. 1993–94, znovu v r. 2001 s novým majitelem.

Novogotická Vlašimská brána byla postavena r. 1846. Do r. 1980 sloužila většinou jako obydlí a zázemí správců a zahradníků parku. V l. 1980–2006 zde měl ateliér malíř Stanislav Příhoda. V l. 2005–06 byla brána zrekonstruována a r. 2006 tu byla otevřena Podblanická galerie (provozovatel ČSOP Vlašim).

ParaZOO byla otevřena 2.6.2012 po asi roční rekonstrukci Záchranné stanice v Podblanickém ekocentru ČSOP. Záchranná stanice zde byla od r. 1994. R. 2011 byla léčebná část stanice oddělena a místo bylo upraveno výhradně na expozici zvířat, které nebylo možné po ošetření vypustit zpět do přírody.

Neoklasicistní pohřební kaple byla na hřbitově u sv. Jiljí postavena pro rod Auerspergů r. 1884. Hřbitov, na kterém stála byl zrušen roku 1979, ostatky knížecí rodiny byly přeneseny do krypty v kostele. Osamoceně stojící stavba má vstupní průčelí s trojúhelníkovým štítem, erby a nápisem PAX VOBIS.

Kovová konstrukce z r. 2006 při silnici z Trhového Štěpánova do Vlašimi označuje místo, kudy prochází 15. poledník východní délky.

Výrazné tvrziště jižně od osady Přemelovsko. Tvrz se výslovně zmiňuje pouze v roce 1587 a to již byla pustá. V roce 1415 však jistý Zdeněk z Přemilovska připojil svoji pečeť na stížný list české šlechty proti Husovu upálení.

Přestavěná budova tvrze z počátku 15. stol., přímo doložené r. 1452. R. 1623 zkonfiskována Hrobčickým, po raabizaci r. 1777 dvůr rozparcelován a tvrz přestavěna na dvě obydlí. Dochována původní dispozice a okna, poblíž ještě sklepy nejasného stáří.

Dobře zachovalé tvrziště po tvrzi z pol. 14. století, zmiňované k r. 1536 při prodeji vsi. Roku 1546 připojena Čejky z Olbramovic ke Kácovu a bez využití zpustla. Zachovány příkopy a val, zbytky zdiva byly již úplně rozebrány.

Trojkřídlý zámek na místě gotického hradu (zbytky v severním křídle), přestavěný renesančně koncem 16. století a barokně kolem roku 1672. Budovy na předhradí (bývalý pivovar) jsou převážně renesanční. Za zámkem jsou zbytky ohradní zdi kolem parku.

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Jednoduchá stavba ve funkcionalisticko-konstruktivistických formách byla pro potřeby sázavské obce Církve československé husitské postavena v letech 1939–41. Potřebám církve slouží dodnes. Dominanta levého předmostí jediného mostu ve městě.

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.