Turistické cíle v okolí obce Přestavlky

Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.

Hřbitov svob. pánů Loudonů a jejich příbuzných vybudovaný v r. 1894 Arnoštem Loudonem. V areálu mnoho samostatných náhrobků šlechty, kterým dominuje hřbitovní kaple dle projektu Arch. K. Mayeredera. Uvnitř oltářní obrazy akad. Malíře H. Schwaigera.

Renesanční tvrz z druhé poloviny 16. století, která nejspíše během 17. století zpustla a v polovině 19. století její zbytky splynuly s hospodářskými objekty dvora.

Původně lovecký zámeček, který jako chátrající počátkem 2. poloviny 20. století převzala Česká katolická charita a po rozsáhlé rekonstrukci zde zřídila domov důchodců.

Původní renesanční zámek nechal vystavět v r. 1596 Hynek Bruntálský z Vrbna. Rozšířen v 50. letech 17. st. V 60. letech 19. století za Hatzfeldů - Weissweilerů přestavěn novobarokně s pseudoempírovými prvky. Po roce 1945 se stal majetkem státu.

Tvrz v Lobodicích se uvádí pouze jednou v r. 1367 v souvislosti se sporem mezi bratry Onešem, Janem a třetím bratrem Bernardem, kteří se po Lobodicích také psali. Zanikla během 15. stol. a dnes již není známo, kde stála. Byla zřejmě chráněna vodním příkopem a mohla stát někde u mlýnského náhonu.

Zaniklá tvrz, která stávala v severozápadní části obce. Vznikla asi počátkem 14. století, poprvé zmíněna r. 1354. Zanikla po koupi vsi Janem z Pernštejna a Tovačova r. 1522.

Betonová socha mláděte mamuta v životní velikosti zvaná „Mamutík Tom“ byla instalována v r. 2000. Autorem je výtvarník Pavel Stejskal.

Barokní mariánský sloup postavený na Velkém náměstí na paměť moru, který v Kroměříži řádil v roce 1680. Na podstavci sloupu čtyři sochy světců a erb biskupa Karla II. z Liechtenštejna.

Přerovské městské hradby tzv. Horního města byly vybudovány ve druhé polovině 15. století rodem Pernštejnů. V současné době procházejí nákladnou rekonstrukcí. Dochovány úseky především na severu, východě a částečně na jihu.