Turistické cíle v okolí obce Přestavlky

Kostel v novogotické stylu vystavěn v letech 1873–75. Roku 1962 zapsán do seznamu státem chráněných památek. Věž původně 48 m vysoká byla po jejímu zřícení nově vystavěna, ale o 8 m nižší.

R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.

Kostel byl postaven v l. 1590-1593 (stavitelem pravděpodobně Baltassare Maggi) jako bratrský. R. 1643 věnován piaristům, kteří jej v l. 1682-87 přestavěli v raně barokním stylu (arch. G. P. Tencalla). R. 1739 poškozen požárem, poté nově zařízen. Monumentální brána z r. 1757 (F. A. Grimm, V. Böhm).

Kostel sv. Havla vystavěn r. 1771 na základech staršího českobratrského sboru v rokokovém stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup pocházející z roku 1768 a na úrovni apsidy kostela kamenný kříž s mariánským reliéfem.

Původně gotický kostel je poprvé zmiňován v r. 1353. Při opravě po požáru v roce 1764 byl kostel rozšířen a přestavěn do současné pozdně barokní podoby. Jednolodní chrám s polygonálním ustoupeným presbyteriem a průčelní věží s barokní bání. V průčelí figurální náhrobníky Václava a Půty z Ludanic.

Základy kostela z r. 1580, po požáru (1679) kostel r. 1708 opraven, souč. přistavěna věž (r. 1893 zvýšena). Orientovaná podélná jednolodní stavba s věží v záp. průčelí, čtvercovým závěrem a čtyřbokou sakristií na východě. Ve věži zvon z r. 1744.

Kostel dostavěn r. 1787. Velkou rekonstrukcí prošel r. 1820. Dalšími rekonstrukcemi prošel r. 1901 a v letech 1925-1929. Svou nynější podobu získal v 70. letech 20. stol. Jednolodní stavba s mírně odsazeným trojbokým závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele na půdoryse centrály s kopulí a dvojicí věží. Postaven v letech 1737–1768 dle plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Později též klášter františkánů a kolej piaristů.

Barokní kostel sv. Jiljí stojící na místě pozdně románského kostela z 1. pol. 13. století, byl barokně přestavěn ve 2. pol. 18. století, kdy dostal svou dnešní podobu. Stavba obsahuje hodnotnou figurální výzdobu, oltář a křtitelnici.

Kostel sv. Jiljí vystavěn r. 1744 stavitelem Tomášem Sturmem st. V letech 1789 a 1833 poničen požáry. Po druhém požáru při jeho obnově vystavěna nová věž a tehdy získal svou dnešní podobu.

Farní barokní kostel sv. Jiří byl postaven r. 1735 zřejmě na místě staršího chrámu. V r. 1805 rozšířen a r. 1878 zvýšena věž, na kterou byly instalovány 4 zvony ulité r. 1894. Ves patřila k farnosti v Kokorech. R. 1765 zde byla zřízena lokálie, r. 1784 byla povýšena na kuracii a v r. 1860 na faru.

Barokní kostel sv. Jiří z r. 1752 stojí na místě původního dřevěného svatostánku, zmiň. již r. 1297. Dřevěný kostel několikrát vyhořel, proto byl postaven nový zděný kostel, věž byla přistavěna r. 1776. V interiéru oltářní obraz sv. Jiří (1776) a obraz sv. Hostýna (1747) od Jana Antonína Nevídala.