Turistické cíle v okolí obce Přerov V - Dluhonice

Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Objekt vlastnila armáda až do r. 2011, kdy byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci, které slouží jako archiv.

Pevnůstka byla postavena v letech 1856–1862 jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V r. 1866 rozšířena. Do r. 1921 sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté postupně zbořena. Mezi dochovanými valy je arboretum.

Pevnůstka byla vybudována v l. 1857- 1863 podle projektu podplukovníka Ladislava Mareše jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. Později sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté byla postupně zbořena.

Terénní náznaky po železničním fortu VII postaveném souběžně s železničním fortem č. I někdy v letech 1854-1867 zprvu jako zemní a později zděný. Zajímavostí těchto dvou totožných fortů bylo, že se skládaly ze dvou částí, mezi nimiž procházela železnice, proto se nazývají též dvojforty.

Pozůstatky zemního fortu vybudovaného na podzim r. 1854 jako součást fortového věnce kolem pevnosti Olomouc. V r. 1866 byla kompletně přestavěna. Při stavbě dálnice na přelomu 20.-21. stol. byl do té doby dobře zřetelný reliéf pevnůstky poničen. Dodnes jsou patrné jen zbytky valu.

Fort XI byl vybudován v l. 1850-1854 na Zlatém vrchu u Slavonína v rámci předsunutého fortového věnce pevnosti Olomouc. Jeho předností je stav, má zachované i kaponiery nazývané kočičí uši.

Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.

V obci stával zámeček vybudovaný na přelomu 17. a 18.století jako sídlo správy hospodářského statku. Jediná písemná zmínka o něm se váže k r. 1837.

Soukromá sbírka na hanáckém gruntu v Tovačově ukazuje, jak se dříve žilo obyčejným lidem na Hané. Jedinečná sbírka šicích strojů, budíků, nářadí, ale i věcí běžné potřeby. Pro veřejnost bylo otevřeno v r. 2013. Otvírá se jednou do roka, vždy v době tovačovských hodů nebo po předchozí domluvě.

Archeologicky zjištěné základy tvrze pravěpodobně ze 14. století, která zanikla nejpozději k polovině 15. století.

Původně gotická tvrz postavená pány ze Šternberka. V roce 1579 již zmiňován jako zámek. Později dlouhá léta přestavován na čtyřkřídlý, raně barokní zámek. Okolo mimořádně cený francouzský park v ludvíkovském stylu.

Tvrz poprvé uváděna r.1446. Po třicetileté válce postaven barokní zámek. Zámek je patrová trojkřídlá budova, západní část má hladké fasády, jižní křídlo má původní barokní fasádu. V zámku sídlí obecní úřad, policie, Jednota Orel.