Turistické cíle v okolí obce Přerov IV - Kozlovice

Barokní kostel postaven r. 1735 na místě středověkého kostela. Jednolodní stavba má v západním průčelí hranolovou věž, půlkruhový závěr je doplněn starou a novou (1840) sakristií. R. 1840 rekonstruován, poslední úpravy v prvním desetiletí 21. stol.

Barokní kostel sv. Prokopa vystavěn v letech 1724 až 1737. Na zeď kostela byly v roce 1973 umístěny sluneční hodiny.

První hodnověrná zpráva o kostele v Holici pochází z poč. 17.stol. Současný kostel vystavěn v letech 1866–1888. Poslední oprava v roce 2005.

Barokní kostel byl postaven l. 1788-1793 na místě pův. gotického kostela, připomínaného r. 1359. Stavbu zadanou hrabaty z Kühnburgu vedli stavitelé F. Schwarz a J. Herburger. Pod kostelem je hrobka pánů tovačovského zámku (Salmů, Kühnburgů). Kostel byl koncem II. sv. války poničen, poté opraven.

Neslohová neorientovaná stavba s obdélnou lodí, půlkruhem zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postavena r. 1929 podle projektu Tomáše Šípka z Olomouce náhradou za zbořenou kapli sv. Urbana. Z kaple přenesen do kostela kříž a jiné vybavení interiéru, r. 1983 nahrazeny novým.

Původní kostel sv. Vavřince postaven po r.1256. R.1524 kostel přestavěn. Za třicetileté války kostel zničen, do r.1652 opraven. R.1716 započato s přestavbou kostela, dokončena do konce 18.st. Před kostelem stojí kaple Sedmibolestné Panny Marie.

Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.

Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.

Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Architektonicky zajímavá, částečně bizardní i pohádková stavba stylizovaná do podoby romantického středověkého hradu. Postaven hranickým továrníkem Ant. Kunzem v l. 1907–08 jako rodinné letní sídlo. Od r. 2007 kulturní památka.

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.