Turistické cíle v okolí obce Ostrava - Hrabová

Novogotická kaple sv. Otýlie při silnici z Frýdku do Starého Města byla dle pověsti vystavěna frýdeckým měšťanem Janem Pešatem jako díky za zázračné vyléčení slepoty jeho matky a sestry.

Kaple sv. Víta v Kyjovicích postavena v letech 1922 -1929. Jednolodní s obrazy sv. Martina a sv. Jiří z přelomu 18. a 19. století.

Drobná kaple neznámého zasvěcení vystavěna v místecké části Koloredov u tzv. Jiříkova mlýna (Lembergerovy textilky) nejpozději ve 2. pol. 18. stol. Zanikla při rozšíření silnice někdy po r. 1985.

Kašna se slunečními hodinami postavená podle návrhu Rudolfa Kouby

Litinová kašna se sochou Hygie

Kamenná kašna z roku 1863 s litinovou sochou sv. Floriána z roku 1894 uprostřed frýdeckého Zámeckého náměstí. Po opravě v 90. letech 20. století opět funkční.

Novorenesanční kostel postaven v l. 1883-1888 (architekt Gustav Meretta). Vnitřní výzdoba dílem mnoha slavných umělců (Max von Ferstel atp.). V l. 1981-83 byla provedena celková rekonstrukce chrámu, opět v l. 2014-15. Od r. 1996 je katedrálním kostelem nově zřízeného ostravsko-opavského biskupství.

Zaniklý zámeček vybudovaný z gotické vodní tvrze v jižní části vsi. Po roce 1698 přestavěna tvrz na barokní zámeček. V roce 1952 byl zchátralý objekt zbořen a část zdiva použta na stavbu hájovny.

Piaristický kostel sv. Valentina z r. 1596. Původně dřevěný, v letech 1758 – 66 nahrazen barokní novostavbou.

Původní renesanční tvrz Bítovských z Bítova z konce 15. století. Za Markvarticů přestavěna na renesanční zámek a Wilczky upraven na novobarokní budovu. V současnosti je zámek sídlem Městského úřadu a Turistického informačního centra.

Zaniklý starý Koloredovský most pojmenovaný podle osady Koloredov vzniklé v r. 1789 a r. 1908 spojené s Místkem. Původně dřevěný most ze 70. let 18. stol. na kamenných pilířích nahrazen v r. 1915 železným. V r. 1945 poškozen při osvobozování, ale obnoven. Zlikvidován r. 1988.

Novogotická jednolodní stavba z režného zdiva vystavěná dle projektu Jos. Bergera v l. 1892–94 za finančního přispění vratislavského biskupa Georga Koppa. Od r. 1900 sídlo farnosti.