Turistické cíle v okolí obce Štáblovice

Renesanční náhrobek Kašpara Pruskovského z Pruskova. Nechal jej na severní stěně kostel a sv. Petra a Pavla postavit nebožtíkův bratranec Jan Kryštov Pruskovský v r. 1603.

Zámek nechala postavit Marie Elgerová z Eichbergu v letech 1833–1834 na místě starého, zaniklého zámku. Později jej získali Pillersdorfové, kteří ho vlastnili až do roku 1945. Dnes je v zámku pobočka Zemského archivu v Opavě.

Secesní budova z l.1902-03 podle projektu R. Srnetze vystavěná na místě kupeckých komor, pozdějších kupeckých domů z poč. 14. století. Renes. Věž Hláska v ose záp. průčelí získala dnešní podobu v l. 1614-18. Dnes sídlo Magistrátu města Opavy.

Zámek byl postaven Klettenhofy v polovině 19. století. Původní zámecký park se stal základem dnešního arboreta, jehož součástí je i zámek, dnes využívaný jako administrativní budova.

Původní dvůr vznikl v polovině 17. století na panství Hlavnice, které náleželo rodu Strassoldo. Asi v roce 1839 tehdejší majitel Ludvík Klettenhof postavil v severní části dvora klasicistický zámek, na němž se i usídlil. V roce 1955 přebírá dvůr JZD, které později zámek zbořilo a na jeho místě postavilo sklad.

Architektonicky významný obchodní dům vystavěný nákladem podnikatelů Maxe Bredy a Davida Weinsteina r. 1928. Architektem stavby byl slavný Leopold Bauer, který budovu pojal jako železobetonovou stavbu vyplněnou zdivem s moderně pojatou fasádou.

Novobarokní budova z roku 1915, původně filiálka Rakousko-uherské banky. Od roku 2006 ve správě Opavské kulturní organizace (OKO), prochází přestavbou na Obecní dům města Opavy.

V barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna starší tvrz hrabětem J. Štěpánem z Vrbna. V 19. stol. byl založen krajinářský park. Po r. 1945 sloužil zámek statku, byl přestavěn a ztratil svůj barokní vzhled. Dnes je pronajatý soukromé firmě

Zaniklý zámek, původní got. residenční hrad opavských knížat, založený kolem r. 1400. V l. 1607-34 renesančně přestavěn na zámek a opevněn. Od pol. 19. stol. sídlo stát. institucí. R. 1892 beze zbytku zbořen. Stával v místě Slezského zemského muzea.

Jeden z pěchotních srubů jenž je součástí opavského úseku československého opevnění budovaného v letech 1935–38. Dnes je jedním z objektů památníku čs. opevnění a armády.

Téměř zaniklý hrad asi z 13.-14. stol. Příslušný katastr uváděn r. 1442, hrad však prvně zmíněn až r. 1492. Velmi sporé zmínky v pramenech. R. 1576 uváděn již jako "pustý zámek Přerovec".