Turistické cíle v okolí obce Vraník

Nevelký lom založený v polovině 19. století pro těžbu kvalitního žulového kamene. Těžba byla ukončena kolem roku 1928. Z lomu byl vytěžen základní kámen Národního divadla v Praze.

Tvrz původem z 15. stol. sloužila jako sídlo správce dvora v Losinách. V 18. stol. strženo zchátralé patro, po pozemkové reformě prodána do soukromého majetku. Dnes rekreační objekt se zachovanými prvky původní stavby.

Tvrz postavili patrně v 2. pol. 14. stol. měšťané Martin Puš a František Glyser. R. 1412 byla v majetku Jindřicha Rohlíka z Trhlavy. R. 1557 v majetku Říčanských z Říčan. R. 1583 koupena Janem Vchynským ze Vchynic a r. 1637 prodána Šternberkům již pustá, později v 17. stol. opravena na sýpku a byty.

Barokní sloup z roku 1700 od Františka Martina Katterbaura. Balustráda doplněna v roce 1818.

Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.

Přes dvacet granodioritových mlecích kamenů na rudu o výšce 50 cm a průměru až 120 cm, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě opracovávány. Kameny jsou rozesety v údolí u potoka a z větší části již zaneseny bahnem.

V roce 1707 Vavřinec Eisner zakládá sklářskou osadu Morány se správní jednopatrovou budovou obdélníkového půdorysu. V letech 1840–1841 Martin Plešinger zvyšuje budovu o jedno patro. Kolem roku 1900 Josef Hrubý z Jelení přestavuje Morány na lovecký zámeček. Dnes je zámek v rukou restituentů.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Svatohorské s Ježíškem v náručí postaven na náměstí v Mnichovicích po r. 1713 na paměť skončení morové epidemie. Opraven r. 1898. Socha znovu vysvěcena r. 1994.

Zaniklá tvrz, prvně zmíněna r. 1371 kdy ji vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté nastalo časté střídání majitelů, za Kostků z Postupic se r. 1465 Myšlín dokonce zmiňuje jako hrad. V 16. stol. byl Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a tvrz nevyužívaná zanikla. R. 1547 se uvádí jako pustá.

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.