Turistické cíle v okolí obce Vraník

Rozlehlý novorománský kostel s vysokou věží dominující horní části Čestína. Postaven 1859–61 na místě zbořeného románského kostela z druhé poloviny 12. století. Do roku 2007 status farního kostela, dnes spravován z Uhlířských Janovic.

Jednolodní kostel, podle starší literatury románský z poloviny 13. století (podle novějších průzkumů snad až z počátku 14. století), později několikrát přestavován. Poslední výrazná úprava proběhla v 19. stol., kdy byla zvýšena renesanční věž. Nedaleko stojí pozdně barokní fara.

Pozdně barokní jednolodní kostel z let 1776–1777, vystavěn kněžnou Marií Terezií Savojskou, snad z dle projektu Josefa Jägera. Stojí na místě dřevěného farního kostela doloženého r. 1352.

Barokní kostel vystavěn v letech 1740 – 1743 v místě zbořené gotické svatyně. Jednolodní obdélná stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem a osově umístěnou sakristií nad níž stojí hranolová věž. Fasády členěny pilastry, okna kasulová. Zařízení pseudorenesanční. V současnosti ve špatném stavu.

Románský kostel sv. Václava založený v první polovině 13. století, zásadně přestavěný v 17. století. Jeho nejcennější částí je pískovcový ústupkový portál a zejména jeho figurální tympanon.

Kostel sv. Vavřince zmiňován r. 1359. Přestavěn r. 1550. V pol. 19. stol. byl starý kostel zbořen a na jeho místě byl v l. 1876–77 vystavěn dnešní pseudogotický kostel dle projektu architekta F. Schmoranze. V klenbě svorník z původního kostela.

Kostel pravděpodobně z konce 13. století (první zmínka 1355). Během 18. a 19. století čtyřikrát vyhořel, při požáru 1725 se zřítila věž. Po posledním ohni 1874 obnoven v prostých formách, zachován jižní románsko-gotický portál. Bez pravidelného využití.

Kostel ze 3. čtvrtiny 13. století s dochovaným raně gotickým pětibokým presbytářem. Poprvé uváděn roku 1348. V roce 1384 vyhořel. Pozdně goticky přestavěn kolem r. 1500. Fasády a interiér upraveny pseudogoticky v 19. století.

Tvrz vybudoval po roce1380 vedle staršího kostela sv. Martina Ješek Čalín. R. 1526 koupil tvrz Michal Slavata z Chlumu. Tvrz přestala být panským sídlem a začala pustnout. R. 1677 uváděna jako zřícenina. Plochu tvrziště zaujímá dnes rekreační objekt.

Nepřístupné tvrziště v SZ části vsi. Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století a zanikla v 15. století. Dochovalo se výrazné tvrziště.

Zřícenina loveckého zámečku, z něhož se do dnešní doby zachovala pouze podezdívka se sklepením.

Pískovcový kříž z roku 1813 označuje místo, kde byli pochováni napoleonští vojáci, kteří zde zahynuli při transportu po bitvě u Lipska.