Turistické cíle v okolí obce Praha 4-Háje

Rokoková hřbitovní kaple z r. 1762 je přičítána A. Luragovi. V r. 1778 byla rozšířena a opravena na konci 20. století. V interiéru malby a oltářní obraz od J. Hagera z r. 1778, náhrobní deska opata Oldřicha z r. 1381. Pod kaplí krypta.

Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.

Hradiště na ostrohu nad Berounkou nedaleko Kazína. Hradiště nebylo doposud bezpečně datováno, archeologické nálezy dokazují přítomnost lidí v neolitu, eneolitu, době bronzové i v raném středověku. Mohutný šíjový val byl považován za mohylu kněžny Kazi.

Holešovický Husův sbor je koncipován jako činžovní dům, v přízemí je modlitebna s cennou výzdobou, v podzemí pak kolumbárium. V průčelí domu je byzantský kříž, na střeše věž se zlatým kalichem. Stavba arch. Frant. Kubelky pochází z let 1935-1937.

Husův sbor církve československé byl vybudován v letech 1926-1928. Do věže byly umístěny dva zvony od zvonaře Diepolda. Větší, zrekvírovaný za 2. světové války, nahrazen r. 1966 novým. Průčelí zdobí tři vitrážová okna, která zobrazují Jana Žižku, Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského.

Husův sbor na Vinohradech byl postaven v letech 1930-1933 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém slohu pro Církev čs. husitskou. Tvoří jej modlitebna, věž a obytný dům, spojené v jeden celek. Pod modlitebnou je od r. 1938 kolumbárium, zvýšené od r. 1947 o druhé patro.

Konstruktivistický polyfunkční objekt, zahrnující modlitebnu, kolumbarium, farní i komerční místnosti a divadelní sál, byl postaven dle projektu Karla Truksy firmou Václav Nekvasil během stavební sezony 1930 (16. 3. – 21. 12.). Její věž, vrcholící stylizovaným kalichem, je jednou z dominant Vršovic.

Poprvé je uváděn ve 13. stol. jako majetek kláštera v Chotěšově. R. 1420 vypálen husity. Počátkem 16. stol. jej vlastnil Viktorín Kornel ze Všehrd, po Bílé hoře Michnové z Vacínova, poté Schwarzenbergové. Poč. 19. stol. ukončena mlynářská činnost. Po r. 1994 kavárna. Památkově chráněný od r. 1958.

Hvězdárna Ďáblice byla vybudována svépomocí nadšenců z astronomického kroužku a zahájila činnost 3. listopadu 1956. Od roku 1979 je společně se Štefánikovou hvězdárnou na Petříně součástí zařízení s názvem Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

Hvězdárenská věž je součástí Klementina, vystavěného jezuity jako kolej. Byla postav. v l. 1721-23 (arch. F. M. Kaňka). R. 1748 přestavěna dle návrhu arch. A. Luraga. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z r. 1727, pocházející z dílny M B. Brauna.

Barokní budova z let 1731–37, vybudována z prostředků hraběte Strozziho podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhoffera pro válečné invalidy a vysloužilce. Jako Invalidovna sloužila do roku 1935. Budova byla poškozena při povodni v r. 2002.

Zámek byl postaven jako hosp. dvůr patrně na konci 18. stol.a později novobarokně upraven. V r. 1922 zde byl domov legionářů – invalidů a v srpnu 1945 začal sloužit jako dětský domov. Dnes je v zámku mezinárodní baptistický teologický seminář.