Turistické cíle v okolí obce Nový Dvůr

Nárožní dvoupatrový renesanční dům s atikou, vystavěný koncem 16. století. Dům je ukázkový příklad měšťanského stavitelství renesance s typicky širokým vstupním klenutým mazhausem zdobeným štukovými žebry a zrcadly.

Červený cihlový, původně evangelický kostel, byl vystavěn v letech 1896–1899 v novogotickém stylu. V letech 1976–1979 adaptován pro opavský okresní archiv.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Dvůr z konce 16. stol., barokně přestavěný v 1. pol. 18. stol. Statek s obytným domem a připojenými hospodářskými staveními je typickou ukázkou tzv. lidového baroka. Na nárožích obyt. domu válcové věže, místnosti jsou zaklenuty. U vjezdu s kovanou bránou a brankou pro pěší kaple Božího Těla.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Na návrší Hanuše u Hradce n. Moravicí se nacházejí terénní náznaky po opevňovacích pracích a budování dělostřeleckých pozic během rakousko-pruských válek o Slezsko. Šance Hanuše pochází z let 1778-1789.

Zámek z r. 1792 postavený Ondřejem Renardem v empírovém slohu. Dodnes zachováno původní schodiště do prvního patra, stejně jako dveře a okna. U zámku původní hospodářské budovy - konírna, kočárovna a sklad a při zámku zbytky parku.

Na místě pravěkého hradiště z l. 1800-1400 př. n. l. se v 6. stol. usídlil kmen Holasiců. V 9. stol. podroben Moravany. Ve 12. stol. obnoveno osídlení v podobě střed. zeměpanskoho dvora s dřevěným kostelem, na poč. 14. stol. přestavěným. V objektech býv. dvora dnes sídlí Muzeum Slezský venkov.

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.

Hrobka hraběcího rodu Bellegarde v podobě menší kolonády při ohradní zdi areálu hřbitova s kostelem. Postavena koncem 19. stol. Bellegardeové získali panství Velké Heraldice sňatkem a vlastnili je v l. 1899-1945.

Lovecký zámek z druhé poloviny 19. století postavený rodinou Riegrů. Po znárodnění r. 1945 upraven na sídlo polesí a později na rekreační zařízení. Rekreačním účelům objekt slouží dodnes.