Turistické cíle v okolí obce Šternberk

Kdy vznikla rychta neboli fojtství č. p. 10, stojící v nejstarší části obce Hlubočky na Náměstí Družby, není známo. Od r. 1958 je tento jednopatrový objekt národní kulturní památkou.

Salmův palác vystavěn ve 2. pol. 17. století na starších gotických domech. Barokní přestavba W. Reicha v l. 1727–28. Klasicistní podoba získána v l. 1791–92. Portál z r. 1687 od L. Seegera. Největší palácová světská stavba v Olomouci.

V místě Žargóň (Šargoun) měla stát údajně ve 13. stol. tvrz. První zmínka o mlýně je z r. 1432. V r. 1434 uváděn jako pustý. V r. 1623 přešel do majetku Olomoucké kapituly. V r. 1902 rekonstruován a zřízena vodní elektrárna. Dnes je areál využíván pro chov koní.

Muzeum vězeňství v bývalé šatlavě je ukázkou věznice s dochovanými exponáty. Zajímavostí je např. vězeňská kaple. Šatlava pochází z 2. poloviny 16. stol. Sloužila svému účelu do r. 1945.

Budova jezuitského semináře byla postavena r. 1675 na místě čtyř starších domů. V l. 1717–1720 budovu výrazně přestavěl Wolfgang Reich dle plánů L. Glöckela. Po 2. světové válce byla budova zabavena státem, r. 1989 byla vrácena. Dnes slouží Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého.

Středověká tvrz patrně z počátku 14. stol. Po tvrzi nesl název rod Skrbenských z Hříště. Od poloviny 17. století ztratila residenční funkci a sloužila hospodářským a vytovým účelům. Bytovým účelům slouží tvrz dodnes.

Orbou narušená lokalita nížinného hradiska obývaného již v období neolitu a eneolitu, opevněná v době bronzové, využívána v době halštatské a velkomoravské, byla původně chráněna okolními mokřady, příkopem a snad i valem.

Barokní sloup v rozšíření šternberské Bezručovy ulice s plastikou Bolestného Krista (Ecce homo, Ejhle člověk). V relevantní literatuře se nepodařilo najít bližší údaje (doba vzniku, autor). V posledních letech opraven.

Sloup s kaplí byl původně stavěn jako morový, dostavěn jako čestný. Je na seznamu UNESCO. Vznikal v letech 1716-1754 a je jedním z posledních barokních sloupů, ale svou koncepcí se odlišuje. Sochy jsou dílem O. Zahnera, J.M. Scherhaufa, F. Sattlera.

Sakrální kamenosochařská práce. Vznik 1. pol. 18. stol. Na kamenných stupních stojí trojboký sloup. Přechází v užší sloup ukončený římsou. Na sloupu je trojboký útvar znázorňující Krista s křížem, Boha Otce se zeměkoulí a holubice jako Ducha svatého. V r. 1964 zapsán do seznamu kulturních památek.

Mariánský morový sloup postaven v l. 1716–1723 na paměť obětí moru z let 1713-1715. Postavila jej Renderova dílna. Na sochách se podílel Jan Sturmer a později Tobiáš Schütz. Původní tordovaný sloup při rekonstrukci v letech 1985–1992 nahrazen kopií.

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého byl vztyčen r. 1709, obec v té době patřila kartuziánskému klášteru. Korintský sloup se sochou na členěném podstavci, na dříku sloupu je akantová kartuš s lp. 1709, socha sv. Jana se vynořuje z oblak s hlavami andělíčků. R. 2012 okolí sloupu parkově upraveno.