Turistické cíle v okolí obce Šternberk

Neptunova kašna z roku 1683 od znojemského sochaře Miachaela Mandíka, nádrž vytvořil kamenický mistr Václav Schüller. Nad čtyřmi mořskými koni, stojí postava boha Neptuna. Jedná se o nejstarší dochovanou olomoucku kašnu.

Pův. lovecký zámeček, jehož jádro tvoří litinový pavilon, zakoupený Lichtenštejny na Vídeňské světové výstavě r. 1873. R. 1945 zkonfiskován a násl. zcela vyrabován. Později zde byl dětský tábor. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. V současnosti je v soukromém majetku, chátrající.

Druhý olomoucký hrad tzv. "Nový Hrádek" byl vybudován na přelomu 12. a 13. stol. králem Přemyslem Otakarem I. Naposledy se hrad uvádí v listině z r. 1251. Na počátku 14. stol. byl přestavěn na fojtství, které bylo v 18. stol postupně zbořeno. Základy hradu objeveny v letech 2017-2018.

Obecní kaplička v Hodolanech pochází z první třetiny 19. stol. Drobná obdélná stavba s půlkruhovým závěrem a předimenzovanou sanktusovou vížkou, vystavěna v klasicistním slohu. Ve dvacátých letech 20. století předána církvi Československé husitské. Důkladně opravena po povodních v roce 1997.

Léčebný ústav Paseka v Jeseníkách vznikl již roku 1913. Původní léčba TBC je dnes nahrazena převážně léčbou nemocí dýchacích cest.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.

Postaven v druhé čtvrt.16.st. Ve dvorní části dochovány klenuté renesanční arkády. Barokní přestavba probíhala v l.1725 – 1734. V r.1875 pořízeny novorokokové interiéry s velkou památkovou hodnotu.

Významný krajinný prvek, zatopená pískovna u Nákla s rozlohou 100 ha sloužící jak k těžbě, tak k rekreačním účelům. Vodní plocha svojí severní částí navazuje na CHKO Litovelské Pomoraví.

V r. 1249 se uvádějí páni z Pňovic Oneš a jeho syn Blud. První zmínka o tvrzi je z r. 1368. V r. 1531 tvrz získal Jan Lhotský. V r. 1599 je tvrz uváděna jako pustá. V 17. stol. měla stát na místě tvrze panská sýpka. Ve druhé polovině 20. století sýpka i většina dvora zbořena.