Turistické cíle v okolí obce Těšíkov

nebo vyberte

Těšíkov

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 183 záznamů, 3 / 16 stran, vyhledáno za 0.26 sec
 fort XVIII
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Fort byl vybudován v r. 1866 původně jako zemní. Tehdy zde bylo 21 děl a 420 vojáků. V l. 1867–1870 přestavěn do zděné podoby a rozšířen. V r. 1886, po zrušení pevnosti, byly na fortu testovány trhaviny. Koncem 19. stol. byl rozebrán. Dnes je pozemek v soukromém vlastnictví a nepřístupný.
 fort XX
229.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov-Břuchotín
Jeden ze zachovaných článků fortového systému, budovaného kolem barokní olomoucké pevnosti v polovině 19. století byl postaven mezi Řepčínem a Křelovem roku 1850, do permanentní podoby přestavěn 1854–7.
 fort XXII Lazecký
215.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc-Černovír
Fort XXII zvaný Lazecký je jednou z pevnůstek fortového věnce vybudovaného kolem barokní pevnosti Olomouc. Stavba fortu v těsné blízkosti silnice z Olomouce na Chomoutov začala na podzim r. 1854 a zcela dokončena byla r. 1856. Nyní je v soukromém vlastnictví a zpřístupněna veřejnosti jako muzeum.
 Hanácké skanzen
226.0 m. n.m.
skanzen, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Příkazy
Skanzen se nachází v centru obce Příkazy na návsi. První expozice v Hanáckém skanzenu byla otevřena r. 1990. Areál je tvořen hanáckým statkem s obytnou a hospodářskou částí z r. 1875 a 4 špaletovými stodolami z 1. poloviny 19. století.
 Hluboký
440.0 m. n.m.
Pustý zámek
hrad, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hrubá Voda
Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".
 Horka
hrad, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Horka nad Moravou
Hrad Horka je připomínán r. 1406, ale již r. 1250 jsou zmínky o jistém Pardusovi z Horky. Hrádek byl zbořen r. 1593 olomouckými měšťany. V prostorách hrádku dnes stojí kostel sv. Mikuláše z r. 1753.
 hřbitov obětí 1. světové války
270.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Šternberk
Pietní místo s téměř třemi stovkami dřevěných křížů se jmenovkami vojáků různých národností padlých v 1. světové válce. Rekonstrukce dokončena v r. 2017. U lesa křížů též stojí památníky na obě světové války.
 Hutov
660.0 m. n.m.
zaniklá ves
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Jiříkov
Zaniklá ves Hutov leží nedaleko obce Jiříkov. Kdy Hutov vznikl, není známo, je možné, že teprve v 18. stol. Osada začala upadat po vysídlení německého obyvatelstva, ale ještě nějakou dobu zde byl obydlený statek. Dnes tu jsou zbytky zdí několika domů, sklep a kaple, v okolí řada břidličných lomů.
 Huzová
542.0 m. n.m.
Waldhausen, Mutkov
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Huzová
Terénní náznaky hrádku z konce 13. století založeného rodem Hrutovců (později pánů ze Sovince). Přímé písemné zprávy o hradu nejsou dochovány. Po založení hradu Sovinec ztratil Mutkov svou základní funkci manského sídla a pravděpodobně ještě ve 14. století zanikl.
 Jestřabí (Habicht)
600.0 m. n.m.
Vojenský újezd Libavá
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.
 Jestřabí (Habicht, zaniklá ves)
600.0 m. n.m.
Vojenský újezd Libavá
ostatní, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.
 kamenný most
510.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Most zde stával prokazatelně již ve 2. polovině 18. století. Na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1830 je most zaznačen ještě jako částečně dřevěný. Tato dřevěná část však patrně tvořila pouze tzv. mostní svršek. Dnes je kulturní památkou ČR.