Turistické cíle v okolí obce Troubelice

nebo vyberte

Troubelice

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 273 záznamů, 2 / 23 stran, vyhledáno za 0.34 sec
 boží muka
267.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Libivá
Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.
 boží muka
u městské střelnice
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Litovel
Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.
 Bradlo
600.0 m. n.m.
Nová Hradečná
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj
Rozhledna Bradlo je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny. Stojí na hornině zvané "kvarcit" utvářející se patrně již od doby ledové. Hřbet Bradla se nazývá suk, nebo také tvrdoš. Vznikl patrně klesáním a následným zvednutím okolních hornin.
 Brníčko
389.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Brníčko
Zřícenina gotického hradu. Vystavěný krátce po roce 1330. Sloužil jako pevnost husitů. Podlehl Matyášově černé rotě, byl dobyt a zpustošen. Po nejnutnějších opravách byl sice ještě několik let využíván, už roku 1513 je však označen za zbořený.
 Burgstein
620.0 m. n.m.
Malínský hrádek
hrad, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Nový Malín
Hrádek, lidově zvaný Burgstein, byl založen asi na přelomu 13.–14. stol., pravděpodobně za Jiljího ze Švábenic a na Úsově či jeho synem. Existence sídla však neměla dlouhého trvání, proto zřejmě neexistují písemné záznamy. V místě asi původně dřevěného hrádku jsou dochovány valy a vylámané příkopy.
 Čertův most
most, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj
Romatická stavba zapadající do celkového areálu úsovského panství, které od roku 1597 - 1945 patřilo Lichtenštejnům. Postaven současně s dalšími stavbami počátkem 19. století.
 Červená Lhota
280.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, nepřístupno, Olomoucký kraj, Červená Lhota
Ves je poprvé zmiňována v r. 1407, kdy patřila bratrům Vítkovi a Zdislavu z Lhoty. Tvrz vznikla zřejmě až po r. 1507. Poprvé se připomíná r. 1558. Později se již neuvádí. Tvrz stávala v místě dnešního domu č. p. 5, v němž se dodnes dochovaly opěrné pilíře tvrze, ostění a část nápisu.
 Červenka
236.0 m. n.m.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Olomoucký kraj, Červenka
V r. 1847 založen německými rytíři malý empírový zámek. V r. 1859 rytíři darovali zámek řádu redemptoristů, kteří budovu přestavěli na klášter. V letech 1860-1862 přistavěn kostel sv. Alfonse. V r. 1896 klášter rozšířen a zřízena střední škola. Později klášter zrušen. Dnes domov důchodců.
 Chrám přátelství
245.0 m. n.m.
Templ
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Mladeč
Chrám přátelství stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Moravou. Postaven r. 1806. Architekt Joseph Hardmuth. Stavba kruhového půdorysu v antikizujícím stylu. První opravy proběhly r. 1834. R. 1880 v Chrámu přátelství opravován strop. O Chrám přátelství se starají Lesy České republiky.
 Chudobín
275.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Chudobín
Pozdně empírový zámeček s dochovanými částmi starší tvrze a renesančního zámku. Terschové přestavěli zámek v roce 1847 do dnešní podoby. Tato čtyřkřídlá dvoupatrová budova s nízkými kulatými věžicemi v rozích dnes slouží jako hotel.
 Dlouhá Loučka
dolní zámek
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Dlouhá Loučka
Renesanční zámek byl postaven na přelomu 16. a 17. století Jáchymem Pivcem z Klinštejna a Hradčan. Zámek v roce 1985 vyhořel. V současné době patří soukromé firmě a je na prodej.
 Dlouhá Loučka
402.0 m. n.m.
horní zámek
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Olomoucký kraj, Dlouhá Loučka
Řád německých rytířů nechal po roce 1708 postavit barokní zámek. Počátkem 19.st. přestavěn empírově a r. 1839 přistavěna kaple. Po r.1918 rezidence olomouckého arcibiskupa. V současnosti zchátralá a požárem (1986) poničená budova.