Turistické cíle v okolí obce Troubelice

Šternberskými augustiniány v obci vybudován pivovar a zemědělský dvůr. Později zrušeny a zbourány. Zachovalý domovní portál ze zemědělského dvora instalován v parčíku mezi domy nedaleko od kostela.

První tvrz v obci je doložena roku 1382. Nová renesanční tvrz byla vystavěna v 16. stol. a v 18 stol. přestavěna na zámek. Od druhé pol. 19. stol využíván k různým komerčním účelům.

Tvrz z pol. 13. století vybudovaná Benedou z Dubicka, poškozená r. 1424 a zpustošená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže a v památkově chráněné hřbitovní zdi se dvěma opěráky.

Dům litovelského soukenického cechu byl postaven ve 30. letech 15. století. Od roku 1668 špitál, nejprve vrchnostenský, poté městský. Po roce 1945 archiv, od roku 1998 městská knihovna.

Historicky hodnotná klasicistní stavba. Jednopatrový dům postavený ze smíšeného zdiva, omítnutý hladkou vápennou omítkou. Nad vchodem do sklepa novodobě doplněn balkón. Z východní strany novodobě přistavěna zděná brána, ze západní strany garáž. Fara zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Budova fary byla postavena roku 1760. Hlavní vstup tvoří kamenné ostění, nad nímž je znak augustiniánů.

Není známo, kdy byl mlýn založen ani do kdy fungoval. Poprvé je zmiňován r. 1755. V r. 1834 měl půdorys písmene L se dvěma samostatně stojícími dřevěnými budovami a poháněla jej voda z mlýnského náhonu napájeného říčkou Huntavou. Posledním mlynářem byl jistě nějaký Fiala. Dnes mlýn slouží rekreaci.

Opevněné městečko Frankštát bylo založeno počátkem 13.stol. Součástí bývala zdejší tvrz, která stávala na severní straně lokality. Zanikla nejpozději v 15.stol. Dochována část valů. Původně sídlo fojta a lenních manů.

Pamětní deska na domě v Řimicích, v němž žil a pracoval v letech 1934-1942 biskup Gorazd (Matěj Pavlík) popravený nacisty za podíl na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Gorazd byl v r. 1987 v Olomouci svatořečen. V Řimicích bylo dočasně i ústředí pravoslavné církve.

Goticko renesanční tvrz Pročků ze Zástřizl z poč. 16. století, před r. 1580 přest. na zámek. Od r. 1623 je zámek sídlem velkostatku olomoucké kapituly. Po 30leté válce opraven a přestavěn barokně na patrovou obdélnou budovu s mansardovou střechou.

Areál byl otevřen 1. 5. 1999. Hlavní atrakcí je obrovská dřevěná "replika" bájného trójského koně z řecké mytologie s vyhlídkou v jeho hlavě. Od r. 2002 je součástí areálu malá sklářská huť, kde se vyrábí repliky historického skla, a od r. 2014 i keramická dílna.