hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kokory
Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění. Přístupnou část jinak strmé ostrožny o rozloze 0,5–0,7 ha přehrazuje obranný příkop s vnějším a vnitřním valem. Významný doklad vývoje pravěkého osídlení krajiny.
Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Otaslavice
Hradiště osídlené v mladší době kamenné a pozdní době bronzové nad říčkou Brodečkou. Rozloha asi 4 ha. V severní části zjištěn obranný val. Lokalita známá od r. 1927.
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Korunní pevnůstka je součástí jedné z obranných linií tehdejší tereziánské pevnosti. Vznikla v letech 1754-1756. V areálu bývalé Prachárny je dnes muzeum, vnitřní část slouží ke kulturním akcím zdejšího sdružení. Areál je opravován od r. 2008.
ostatní - , zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Přerov
Korvinský dům - goticko renesanční měšťanský dům na Horním náměstí v Přerově. Zachována síťová gotická klenba v přízemí a zdobený renesanční vstupní portál. Po požaru v roce 1868 byl jeho gotický ráz z části setřen. Dnes slouží potřebám města.
Kostel Bolestné Panny Marie v Kobeřicích byl vystavěn roku 1785. Barokní stavba s obdélnou lodí, půlkruhovým závěrem a čtyřbokou sakristií, nad jižním průčelím zvonová vížka. Před kostelem stojí socha sv. Floriána.
Základní kámen novorománského filiálního kostela byl položen 31. května 1908 a v r. 1909 byla v sousedství započata stavba fary. Dne 26. června 1910 kostel vysvětil Dr. Karel Wisnar. V r. 1971 a potom v letech 1986-1987 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.
Evangelický kostel dostavěný v roce 1920 stojí v Husově ulici na břehu řeky Moravy. Jeho stavba započala v roce 1914 poté, co němečtí evangelíci už v roce 1902 nedovolili konání českých bohoslužeb v novém tzv. červeném kostele.