Turistické cíle v okolí obce Rakodavy

nebo vyberte

Rakodavy

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 596 záznamů, 27 / 50 stran, vyhledáno za 0.26 sec
 kostel sv. Máří Magdaleny
204.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Němčice nad Hanou
Barokní podélný orientovaný kostel s trojbokým závěrem postaven po roce 1662. Po pol. 18. st. přistavěny boční kaple a kruchta, koncem 19. st. nový hlavní oltář. Přestavěn r. 1926, koncem 2. sv. války silně poškozen, poslední úpravy koncem 20. stol.
 kostel sv. Máří Magdalény
216.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Přerov
Franí kostel sv. Máří Magdalény, do dnešní podoby přestavěn ve 2. pol. 18. stol., s barokní farou a mansardovou střechou z roku 1780.
 kostel sv. Markéty
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Biskupice
Kaple sv. Markéty z r.1767. Postavil ji vyškovský občan Matouš Kolda. Rozšířena r.1782. R.1902 přistavěna sakristie. Památkově chráněná kaple patří obci.
 kostel sv. Markéty
199.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Troubky
Základní kámen kostela sv. Markéty v Troubkách byl položen 26. srpna 1870 v místě staršího barokního kostela. 6. července 1872 byl kostel vysvěcen. V roce 1935 byla klenba nahrazena železobetonovým stropem. V letech 2000 - 2001 byl moderně upraven interiér.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Mořice
Kostel stojí pravděpodobně na místě pův. kaple (zmiň. v l. 1384, 1437), která zcela zanikla. Kostel byl postaven v l. 1703-1729 řádem paulánů. R. 1729 byly přistavěny boční kaple. Po zrušení vranovského kláštera r. 1784 měl být kostel zbořen, na žádost obce byl zachován a r. 1788 přidělen obci.
 kostel sv. Michaela archanděla
206.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Vrchoslavice
Kostel z r. 1862 byl postaven na základech gotického předchůdce ze 14. stol. Uvnitř čtyři náhrobky z 16. století. U kostela dvě cenné sochy sv. Valentýna a sv. Floriána.
 kostel sv. Michala s klášterem dominikánů
233.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Kostel vysvěcen v r.1251. V 15.stol. kostel přestavován. Po třicetileté válce poškozený kostel v letech 1673–1699 přestavěn ranně barokně. Vysvěcen v r.1707, o dva roky později i s klášterem vyhořel. Klášter v 19.st. přebudován na kněžský seminář.
 kostel sv. Mikuláše
197.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Žalkovice
První zmínka o kostele sv. Mikuláše pochází ze 14. stol., později byl několikrát upravován. U kostela stojí lípy, pod kterými odpočíval básník Svatopluk Čech, připomíná to pamětní tabulka na jedné z nich.
 kostel sv. Mořice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Kostel stojí na místě původního z 12. stol., doložen r. 1257. Ve 14. a 15. stol. opakovaně vyhořel, v letech 1412-1492 postaven nově. R. 1572 byla přistavěna Edelmannova hrobka. R. 1709 kostel poničil požár a při opravě byl barokizován. Koncem 19. stol. prošel celkovou rekonstrukcí.
 kostel sv. Ondřeje
225.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc-Slavonín
Původní kostel pochází ze 13. st. a k němu ve 14. st. přistavěna kaple. Nejrozsáhlejší přestavba v letech 1802 a 1840. Okolo kostela ohradní zeď s 15 kapličkami přizděnými směrem do areálu kostela.
 kostel sv. Petra a Pavla
268.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Přerov XIII - Penčice
Kostel sv. Petra a Pavla postaven v letech 1673 - 1675. Nedlouho po požáru obnoven. V interiéru kostela křtitelnice, hrobka faráře Fischera a hraběte Antonína Braidy s jeho rodinou. Za kostelem na bývalém hřbitově stojí ve zdi kaple.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Těšetice
Kostel poprvé zmíněn r. 1561, po požáru r. 1741 přestavěn do dnešní podoby, další úpravy v l. 1839 a 1862, naposledy opraven r. 2001. Jednolodní, orientovaný, s vysokou hranolovou věží v průčelí, obdélným trojboce zakončeným závěrem a osovou čtvercovou sakristií. U schodiště Kalvárie z r. 1868.