Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Holice

Pomník v podobě litinového kříže s masivním podstavcem s nápisem, který připomíná vojáka 71. pěšího pluku c. k. armády padlého zde v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo 15.7.1866 Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky "Po stopách bitvy u Tovačova 1866".

Památník obětem střelby do lidí demonstrujících proti hladu a za skončení války 26.4.1917. Sochu dělníka vytvořil r. 1933 sochař Jan Tříska.

Malý památník byl postaven na připomenutí padlých v prusko-rakouské bitvě, která se odehrála 15. 7. 1866 u Tovačova. Památník připomíná, že na místě spočívají ostatky 108 rakouských a jednoho pruského vojáka.

Pöttingeum – Ústav pro vzdělávání dívek – nechal postavit v l. 1894–1895 hrabě Emanuel Pötting-Persing (arch. Jakob Gartner). Zaměření školy se měnilo, mj. zde byla od r. 1899 první dívčí obchodní škola v Čechách. Od r. 1948 se škola soustředí na zdravotnickou výuku. Od r. 2002 je kulturní památkou.

Pozorovatelna z roku 1962 vybudovaná pro potřeby štábu civilní ochrany okresu Přerov, opuštěná roku 1985. Od roku 2007 probíhají rekonstrukční práce.

Minerální pramen J. A. z Lichtenštejna je nejmladším v lázních Slatinice. Hydrogeology byl objeven r. 2009 a do provozu byl uveden r. 2011. Vrt má hloubku 372 m, voda je středně minerální, s vyšším obsahem sulfické síry a hodí se k léčbě kardiologických a metabolických chorob či pohybového aparátu.

Pramen sv. Jiří v lázních Slatinice byl otevřen r. 2001, má vývěr vedle lázeňské budovy Morava, pramen je v hloubce 92 m. Zdejší sirnaté prameny slouží léčebným účelům již od 16. stol., r. 1974 získaly Slatinice statut lázní. Od r. 2004 jsou lázně rozšiřovány a modernizovány.

Minerální pramen sv. Václava, vývěr z hloubky 165 m. Nynější stavební podoba je z roku 2004. U pramene je též první hloubkový vrt. Pramen se využívá od roku 1526.

Sirnatý minerální pramen sv. Víta vyvěrá z hloubky 150 m. Úprava prostoru byla provedena v roce 2004.

Základní kámen prvního pravoslavného chrámu eparchie byl položen 3. července 1927. Stavbu projektoval architekt Kabát podle vzoru z Podkarpatské Rusi a vedl ji Alois Kryl. Dne 1. července 1928 Gorazd (II.) slavnostně vysvětil chrám za přítomnosti zástupce srbské pravoslavné církve.

Základní kámen byl posvěcen v r. 1941 a k dokončení stavby došlo těsně před atentátem na Heydricha v r. 1942, po němž byla pravoslavná církev zakázána. V r. 2010 byla provedena oprava střechy a venkovní fasády.

Původně hrad z 12. st., zpustošený za husitských válek. Na pozdně gotický zámek přestavěn patrně Vilémem z Pernštejna. Později upraven renesančně. Za třicetileté války napaden Švédy a Valachy, ale neponičen. Dnes využitý jako regionální muzeum.