Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Holice

Budova původně německé školy vznikla v l. 1873-1875 na místě tří středověkých domů. Nejkrásnější částí stavby je slavnostní sál dokončený r. 1892, který je na všech stěnách i na stropě vyzdoben freskami ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. Dnes kulturní památka ČR.

Dům u sv. Antonína, tato architektonicky zajímavá stavba, je rodným domem českého básníka Jiřího Wolkera.

Zámek na místě tvrze zaniklé za husitských válek. Vystavěný v 16.st. pány z Ludanic. Po požáru v r. 1582 přestavěn a rozšířen. Poničený za třicetileté války, do dnešní podoby přestavěný ve stylu vrcholného baroka. Nyní slouží jako domov důchodců.

Kdy vznikla rychta neboli fojtství č. p. 10, stojící v nejstarší části obce Hlubočky na Náměstí Družby, není známo. Od r. 1958 je tento jednopatrový objekt národní kulturní památkou.

Salmův palác vystavěn ve 2. pol. 17. století na starších gotických domech. Barokní přestavba W. Reicha v l. 1727–28. Klasicistní podoba získána v l. 1791–92. Portál z r. 1687 od L. Seegera. Největší palácová světská stavba v Olomouci.

Pevnůstka byla postavena v 50. letech 18. stol. jako součást předsunutého opevnění k ochraně přístupových cest k městu od jihu a k ochraně stavidla k zatopení předpolí Olomoucké pevnosti. V letech 1834-1835 přestavěna a rozšířena.

V místě Žargóň (Šargoun) měla stát údajně ve 13. stol. tvrz. První zmínka o mlýně je z r. 1432. V r. 1434 uváděn jako pustý. V r. 1623 přešel do majetku Olomoucké kapituly. V r. 1902 rekonstruován a zřízena vodní elektrárna. Dnes je areál využíván pro chov koní.

Sbírkové skleníky výstaviště Flora - palmový skleník (1927-30) se sbírkami palem, banánovníků, fíkusů atd., kaktusový skleník (po r. 1960) s cca 3000 kaktusy v 700 druzích, tropický skleník mj. s vzácným leknínem Victoria regia a subtropický skleník.

Budova jezuitského semináře byla postavena r. 1675 na místě čtyř starších domů. V l. 1717–1720 budovu výrazně přestavěl Wolfgang Reich dle plánů L. Glöckela. Po 2. světové válce byla budova zabavena státem, r. 1989 byla vrácena. Dnes slouží Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého.

Středověká tvrz patrně z počátku 14. stol. Po tvrzi nesl název rod Skrbenských z Hříště. Od poloviny 17. století ztratila residenční funkci a sloužila hospodářským a vytovým účelům. Bytovým účelům slouží tvrz dodnes.

Orbou narušená lokalita nížinného hradiska obývaného již v období neolitu a eneolitu, opevněná v době bronzové, využívána v době halštatské a velkomoravské, byla původně chráněna okolními mokřady, příkopem a snad i valem.

Sloup s kaplí byl původně stavěn jako morový, dostavěn jako čestný. Je na seznamu UNESCO. Vznikal v letech 1716-1754 a je jedním z posledních barokních sloupů, ale svou koncepcí se odlišuje. Sochy jsou dílem O. Zahnera, J.M. Scherhaufa, F. Sattlera.