Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

Kostel sv. Jakuba Staršího postaven v letech 1749–1751. Kříž u jižní strany kostela pochází z roku 1787 a je chráněnou památkou. Pod kostelem krypta s ostatky 21 potomků rodů Podstatských-Lichtensteinů.

Kostel byl postaven před r. 1406, z této doby je jádro kostela. Koncem 16. stol. byla přistavěna kaple Zvěstování Panny Marie. R. 1693 byla přistavěna kaple sv. Barbory. V l. 1765-66 byl kostel barokně přestavěn. R. 1788 shořely krovy a barokní báně byly při opravě nahrazeny současnými střechami.

Původně gotický kostel je poprvé zmiňován v r. 1353. Při opravě po požáru v roce 1764 byl kostel rozšířen a přestavěn do současné pozdně barokní podoby. Jednolodní chrám s polygonálním ustoupeným presbyteriem a průčelní věží s barokní bání. V průčelí figurální náhrobníky Václava a Půty z Ludanic.

Kostel dostavěn r. 1787. Velkou rekonstrukcí prošel r. 1820. Dalšími rekonstrukcemi prošel r. 1901 a v letech 1925-1929. Svou nynější podobu získal v 70. letech 20. stol. Jednolodní stavba s mírně odsazeným trojbokým závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

První písemná zmínka o Bohuňovicích je z r. 1078. Obec tvoří tři části Bohuňovice, Moravské Loděnice a Trusovice, jež byly až do roku 1960 samostatnými obcemy. V severní části obce stojí farní barokní kostel svatého sv. Jana Křtitele postavený koncem 1. poloviny 18. stol.

Románsko-gotický kostelík, barokně upravený, v prostoru za bývalou městskou branou, kterou ústila cesta z Horního náměstí na Žerotínovo náměstí. Považován za nástupce kostela údajně založeného Cyrilem a Metodějem v 9. století.

Farní barokní kostel sv. Jiří byl postaven r. 1735 zřejmě na místě staršího chrámu. V r. 1805 rozšířen a r. 1878 zvýšena věž, na kterou byly instalovány 4 zvony ulité r. 1894. Ves patřila k farnosti v Kokorech. R. 1765 zde byla zřízena lokálie, r. 1784 byla povýšena na kuracii a v r. 1860 na faru.

Kostel sv. Josefa byl vystavěn r. 1927. Po roce 1969, v období osídlení obce Kozlov příslušníky sovětské armády, kostel velmi zchátral. Po roce 2000 byl opraven.

Franí kostel sv. Máří Magdalény, do dnešní podoby přestavěn ve 2. pol. 18. stol., s barokní farou a mansardovou střechou z roku 1780.

První dřevěný kostelík z r. 1408, zničili v r. 1432 husité. Současná byla stavba postavena v r. 1781. V r. 1922 byl pořízen nový zvon. V 90. l. 20. stol. byla břidlicová krytina střechy vyměněna za kanadský šindel. Dnes zchátralý filiální kostelík patří k potštátské farnosti.

Kostel vystavěn roku 1788 v pozdně barokním stylu. Původně kostel farní, nyní patří pod farnost Šternberk. Před kostelem kříž s plastikou Piety z r. 1872, mobiliář kostela z konce 18. a z 19. století

Barokní kostel byl vybudován v l. 1779–1785 (stavitel Václav Benda) na místě pův. středověkého kostela (zmiňován r. 1480); vysvěcen r. 1801. Vnitřní vybavení je převážně barokní, částečně ze zrušených olomouckých kostelů (díla známých umělců). U kostela stojí řada barokních soch a fara (18. stol.).